Smlouvu na dodavatele by se mohlo podařit uzavřít už v únoru.

Jak je to dnes s alternativními tresty?
Soudce dnes nemá moc na výběr, co udělat s člověkem, kterého ještě nechce zavřít. Většinou mu dává prostou podmínku. Ale jak víme z průzkumů, významný výchovný efekt to většinou nemá. Člověk se pak po nějaké době k soudu vrací a poté už končí ve vězení.

Pomohlo by domácí vězení?
Pokud budeme moci uložit tomuto člověku trest domácího vězení v podobě elektronického náramku, tak pravděpodobnost, že se napraví, je mnohem vyšší. On bude mít nějaké citelné omezení, které ho přiměje se nad svým životem zamyslet. Trest domácího vězení dnes sice existuje, ale vlastně nefuguje a není téměř ukládán. Soudci totiž nevěří, že bude efektivní, když dnes funguje jen pomocí namátkového sledování úředníků probační a mediační služby, kteří odsouzenému čas od času zazvoní u dveří, aby zjistili, zda tam opravdu je. A tomuhle soudci nevěří. Oproti tomu náramek umožní mít téměř jistotu, že odsouzený se trestu skutečně nevyhýbá. Pravděpodobnost, že soudce uloží tento trest, se s použitím náramků podstatně zvýší.

Jak daleko jsme od uvedení do praxe?
Myslím, že blízko. Konečně to vypadá, že se nám podaří vysoutěžit dodavatele. Počítáme s tím, že smlouvu uzavřeme někdy v únoru. Pak bude trvat jen pár měsíců, než systém naběhne. Zkušenosti z ciziny jsou takové, že nějaký rok pak trvá, než si soudci zvyknou na to, že tu tento nový trest je, osahají si ho a začnou ho ukládat. Ze všech těch pokusů, které tu kdy byly, jsme tentokrát opravdu blízko.

Kolik náramků je v plánu koupit?
Asi dva tisíce.