O svůj v pořadí již druhý úlovek během posledních několika dní se podělila s Deníkem Helena Kokrmentová z Kladrub. Ta vyrazila na svoje místečko pro ryzce syrovinky. „Kde jsem byla vám samozřejmě neprozradím, ale vyrazila jsem tam již před týdnem a domů jsem jich několik donesla. Takže tentokrát jsem šla najisto,“ odpověděla Deníku. „Partner má tvrdé houby rád, ryzce mezi ně patří, takže jsem mu je udělala k večeři s těstovinami,“ prozradila Deníku. „Jinak jsem však prošla široké okolí a prozkoumala ho doslova mikroskopicky a zatím nikde nic,“ dodala. Zároveň ale dodává, že partnerova maminka jí poslala fotky sousedova úlovku na Konstantinolázeňsku a zde se v košíku houbaře objevily již i lišky obecné.

V současné době rostou podle mykologa Luboše Zeleného zejména houby, které lépe snáší sucho, typickým příkladem je právě ryzec syrovinka nebo některé holubinky - mandlová, namodralá.

"V některých oblastech, kde více pršelo rostou hřiby kováře, či typické letní houby suchohřiby žlutomasé čili babky. Ostatních klasických jedlých hub je pomálu a objevují se velmi sporadicky a opět lokálně v závislosti na srážkách," upřesnil Zelený.

"Hodně nyní houby rostou na Tachovsku, Prachaticku, podhůří Krkonoš, Krušných Hor, na Vysočině a ve východních Čechách v okolí Hradce a Pardubic. Ale pořád je to na vrcholné léto velmi málo a rozhodně se nejedná o houbařské žně. Jak říkal nestor plzeňských mykologů Sváťa Holec: houby rostou, ale daleko od sebe," řekl k aktuální situaci mykolog.

Vzhledem k totálnímu suchu, které panovalo celý červen a červenec, nelze deště v uplynulých několika dnech brát podle něj vážně. "V lesích je stále sucho, závlaha stačila tak akorát na spláchnutí prachu. Růstu hub nahrávají současné teploty kolem 20°C, nepříznivě však působí větrné dny," vysvětlil.

"Pakliže nastanou vedra bez větších a pravidelných úhrnů srážek, obávám se, že ta pravá houbová sezóna proběhne až v září a říjnu. Podhoubí je zaschlé po dlouhém období sucha a v případě hub, jako jsou hřiby, muchomůrky, lišky, holubinky, ryzce, kozáky, křemenáče apod., bude trvat nejméně 14 dní než se nastartuje růst plodnic. Navíc nesmí přijít moc velká vedra. Co by se mohlo objevit a objevuje brzy po dešti jsou saprotrofní houby, čili houby rostoucí mimo les, na loukách, polích, zahradách nebo z nějakého substrátu jako dřevo či sláma. Typickým příkladem je bedla vysoká, vatovec obrovský známý jako velká pýchavka, celá řada pečárek, tedy volně rostoucích žampionů, špička obecná nebo ze dřeva rostoucí hlíva plicní či opěnka měnlivá," dodal Zelený.