V lovu černé zvěře, která občas zabloudí až do obydlených míst a zpustoší zahrady a majetek místních obyvatel, zatím brání vrcholící houbařská sezona a pohyb lidí v lesích.

Podle Havelky není možné říct, jestli se v Plzni vyskytuje více divočáků než jindy. „Černá zvěř migruje, a nikdo neřekne, jestli je jí více či méně, pokud se v dané oblasti neobjeví," konstatoval.

Přesto se nebojí říct, že myslivci jsou v nahánění divočáků letos úspěšnější než vloni. „Například na Valše se posekal rákos u Lučního potoka, kde se schovávali. Jeho odstraněním jsme divočáky přinutili odejít do lesů a honiteb," zdůvodnil Havelka.

Marie Kuntová, která na Valše žije 25 let, si všimla, že intenzivní dvouletý boj úřadů a místních proti černé zvěři zabírá. „Je to podstatně lepší. Už dvakrát byl vysekán rákos u potoka, což hodně pomáhá úbytku divokých prasat. A také se tu čas od času někdo objeví a vystřílí je," chválí Kuntová s tím, že kolem Lučního potoka se pohybovalo stádo až čtyřiceti prasat. „Slyšela jsem, že přes zimu se jich povedlo vystřílet třicet," dodala obyvatelka Valchy.

Divoká prasata sužovala Valchu zhruba pět let. Ohrožovala bezpečnost lidí, silničního provozu a docházelo k poškozování majetku. „Byly doby, kdy jsme měli třikrát týdně přerytou zahradu a poničený plot," vzpomínala na těžké chvíle Kuntová.
S odstupem času si vybavuje setkání s kňoury při cestě na autobus. „Snažila jsem se zachovat klidnou hlavu, nekoukat se jim do očí a jít si po svých," řekla.

Kuntová nesouhlasí, že se na Valchu divoká prasata stahovala za odhozenými zbytky potravin. „Bydlím na Valše 25 let a lidé se chovají stále stejně a divoká prasata tam nikdy nebyla," odmítala se ztotožnit s takovým názorem.
Podle ní k přemnožení prasat přispělo vyjmutí části oblasti z loveckého revíru. „Bylo to kvůli výstavbě. Dlouho se v boji proti nim nic nedělo a došlo tak k přemnožení," sdělila Kuntová.

Klidnější mohou být i lidé vyrážející do plzeňského Borského parku, kde se denně pohybují stovky lidí. Divočáci v něm řádili vloni na podzim. Prasata se sem stahovala právě za potravou. Dostala se dokonce až na minigolf a rozryla také kus svahu, na který v zimě chodí děti sáňkovat.

„Tehdy tu byla dvakrát. Od té doby se naštěstí neobjevila. Ani od známých, kteří chodí na minigolf, jsem neslyšel, že by v parku viděli rozrytou zem," řekl předseda Miniatur golf club Plzeň Lumír Benda.

Divoká prasata se běžně pohybují mezi Plzní a Vejprnicemi. Lidé žijící v této oblasti se shodují, že divočáci tu žijí řadu let. Táhnou je sem nejspíš černé skládky u myší díry a odhazovaná jablka kolem silnice na Vejprnice. Letos v dubnu se za denního světla u chatové osady u odbočky k takzvané myší díře zatoulala tři selata. „Teď je tu méně divokých prasat než na jaře. Uvidíme ale, jak to bude vypadat v zimě, až bude mrznout," je zvědavý Jaromír Syrovátka.

Podle myslivce Josefa Hlaváče se lidé nemusí prasat obávat. „Když divoká zvěř není poraněná nebo vyloženě v nějakém stresu, tak o ní člověk ani neví. A když člověka zbystří, většinou uteče. Problém by nastal, kdyby s sebou stádo mělo selátka, nějaké by se odpojilo a třeba by jej v tom parku mohl začít honil pes. I tady by se ale divočáci snažili utéct," vysvětlil.