Ve FN Plzeň pracuje už 32 let.

Jak jste se vůbec dostal k onkologii?
Velice jednoduše. Já jsem se původně stal radioterapeutem, radioterapie byl před třiceti lety dominantním oborem nad onkologií, která byla v plenkách. Líbilo se mi, že tento obor zahrnuje část fyziky a část medicíny. Mám dvě atestace z radioterapie 
a až poté jsem atestoval z klinické onkologie. Pak byl rychlejší rozvoj v onkologii, objevovala se nová cytostatika a hormonální preperáty. 
V dnešní době je to s moderními ozařovacími technikami zase něco jiného, onkologii dnes dominuje cílená léčba a imunoterapie. Vždy se nějaký obor rozběhne rychleji a jiný pomaleji. Tak mne prostě tenkrát zaujala klinická onkologie.

Specializujete se na nějaké konkrétní typy nádorů?
Mám nejblíže ke gynekologickým nádorům, nádorům prsu. Ale pestrost a četnost nádorů v dnešní době vám neumožňuje starat se pouze 
o některé nádorové typy. Musíme je léčit všechny. Naše klinika se nevěnuje pouze léčbě tekutých nádorů, čili leukémií, ty se léčí na hematoonkologii.

Existuje nějaké vysvětlení, proč má Plzeňský kraj nejvíce nádorů v republice?
Žádné konkrétní vysvětlení není. My víme, že geneticky jsme všichni stejní, od Sněžky až k Alpám. V západních Čechách se podle všeho žádný nezdravý slovanský kmen neusídlil. Mluví se 
o tom, že vznik nádoru je otázkou přítomnosti radonu v našem regionu, ale ten už je dnes také velmi přísně monitorován. Můžeme ale bezpochyby konstatovat, že příčinou je pravděpodobně naše nezdravě žijící populace. Vznik nádoru je však multifaktoriální, podílí se na tom mnoho příčin a svést to jen na jednu by bylo asi chybou.

Hraje v Plzeňském kraji roli strava a nápoje?
Je pravda, že to, co se dnes prodává v obchodech, by před třiceti lety nebylo považováno za potravinu. Pokud nakupujete potraviny v diskontní prodejně, tak za to můžete očekávat pouze diskontní zdraví. Ale to je po celé republice stejné. Roli může hrát samozřejmě i pitná voda, ale plzeňská voda končí ve Starém Plzenci, takže tím také nevysvětlíme prvenství celého kraje v počtu nádorů. Musíme si však uvědomit, že to, co máme dnes, jsou následky toho, co jsme dělali před dvaceti lety, s takovým odstupem většinou nádory přicházejí. Když se podíváte, u jakých orgánových skupin máme těch nádorů nejvíce, tak jsou to ledviny, střevo, slinivka břišní a močový měchýř. Všechno jsou to orgány, které něco vylučují. Museli jsme tedy do sebe dostat něco, co nás trošku odlišuje od těch ostatních. Může to být voda nebo pivo. Nevěřím tomu, že by to bylo z potravin, ty jsou všude stejné. Takže zřejmě škodliviny přijímáme v tekutinách.´

Onkologie a radioterapieOnkologická a radioterapeutická klinika sídlí v nové budově v lochotínském areálu Fakultní nemocnice Plzeň. Bývalé pracoviště – Fodermayerův pavilon v Doudlevcích – nevyhovoval prostorově ani přístrojovým vybavením. Problémem byla také velká vzdálenost od ostatních oddělení. Plzeňská fakultní nemocnice zajišťuje léčbu nádorů nejen pro Plzeňský kraj, ale rovněž pro kraj Karlovarský. O významu nového onkologického centra svědčí i skutečnost, že každý rok přibývá 3000 pacientů, znamená to, že denně přichází 12 nových pacientů. Nová onkologie je tvořena ambulancí, radioterapeutickou částí a lůžkovou částí. Pokud to zdravotní stav pacienta umožňuje, léčbu lze poskytovat také ambulantně.

Mohlo by to být způsobeno proslulým plzeňským pivem?
Pivo jako takové zvyšuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu, čili rakoviny tlustého střeva a konečníku. Není to tím, že by pivo bylo škodlivé, ale vyrábí se z obilí, které může být napadeno plísní. Tudíž se riziko zvyšuje, když vypijete více než tři piva denně. Ale myslím si, že piva se pije po celé republice téměř stejné množství, takže tím také nemůžeme vysvětlit krajské prvenství.

Jakou roli hraje kouření?
Samozřejmě, že škodí, ale nemůžeme na něj svádět úplně všechno. Mužů s karcinomem plic ubývá, ale u žen jich zase přibývá. Ostatních nádorů však neubývá. Kouření se můžeme vyvarovat, můžeme ho ovlivnit tím, že 
s ním přestaneme nebo s ním nebudeme vůbec začínat. Spoustu věcí ale neovlivníte, například to, jakou pijete vodu, do určité míry neovlivníte ani to, co jíte.¨

Kterých nádorů je v kraji nejvíce?
My máme největší incidenci nádorů ledvin a kolorektálního karcinomu. Celorepublikově je nejvíce nádorů plic a prostaty, v těch kraj také vede. Oproti průměru České republiky však zachycujeme více nádorů v jejich časném stadiu, což je velmi pozitivní informace a Fakultní nemocnice v Plzni se na tomto pozitivním trendu podílí hlavní měrou.

Jaké příznaky by lidé neměli podceňovat?
To je různé. Průjem, zácpa, krvácení ve stolici nebo při močení, toto už jsou však známky pokročilého onemocnění. Počáteční stadia nádorového onemocnění se chovají velice nespecificky 
a lidé je bohužel často podceňují. Žena ví, že má zatvrdlinu v prsu, a vyčkává s návštěvou lékaře řadu měsíců. Důležité je, aby se lidé účastnili preventivních screeningových programů, které jsou tři – screening kolorektálního karcinomu, nádorů prsu 
a děložního hrdla. Spoluobčané by měli chodit na preventivní prohlídky ke svým praktickým lékařům. A pokud mají pocit jakékoliv nepravosti ve svém zdravotním stavu, například kašel, zvýšenou únavnost, která trvá déle než dva týdny, tak by měli vyhledat lékaře. Pokud se má něco vyléčit samo, tak do dvou týdnů. Neříkám, že se potom přijde ihned na nádor, ale přijde se třeba na nějaké banální chronické onemocnění, které by otravovalo člověka dál.

Jak se posunula léčba za třicet let vaší praxe?
Podívejte se, před třiceti lety, když přišel nemocný 
s pokročilým nádorem střev, tak zemřel v průměru za sedm měsíců, dnes přežívá déle než třicet měsíců, takže pětkrát tak dlouho. Na nádory prsu dříve umírala polovina žen, dnes na toto onemocnění zemře pouze 20-25 % žen. Neříkám, že všechny nádory vyléčíme, ale ty úspěchy za posledních třicet let jsou evidentní.

Operuje se více nádorů než dříve?
Operuje se radikálněji, ale ne vždy hned. Spíš se kombinují léčebné metody. Například u pokročilého nádoru konečníku, který by byl dříve neoperativní. V současné době léčíme nemocné nejdříve zářením a chemoterapií, tím nádor zmenšíme, a poté ho chirurg radikálně odstraní, čímž lidem zachrání život. Samotným zářením by se ten nádor nikdy nevyléčil a chirurg by ho nevyoperoval, protože by byl moc velký. Kombinování metod velice zlepšuje léčebné výsledky. U jiných nádorů chirurg nejprve odstraní nádor. My však víme, že existuje riziko recidivy nádoru, proto těmto pacientům nabízíme takzvanou adjuvantní léčbu, ať už hormonální, nebo chemoterapii. Léčíme vlastně zdravé nemocné. Jen tušíme, že by se někde mohla objevit nádorová buňka, na kterou se snažíme zapůsobit. To je léčba, která zachraňuje životy.