Lékaři ve Fakultní nemocnici (FN) Plzeň transplantují ledviny od roku 1972. Ročně provedou více než 30 zákroků, které pacientům prodlužují život. U nemocných je někdy navíc možné provést opakované transplantace.

Voperování náhradního orgánu se provádí u pacientů, kteří trpí nezvratným selháním ledvin. „Jsou to lidé, kteří docházejí na dialýzu nebo by ji v brzké době museli zahájit," upřesňuje transplantolog plzeňské fakultní nemocnice Tomáš Reischig. Transplantaci je možné provést zhruba u jedné čtvrtiny nemocných. „Ostatní mají závažná přidružená onemocnění, která by činila samotnou operaci a následnou rekonvalescenci extrémně nebezpečnou," zdůvodňuje Reischig.

Transplantaci brání další onemocnění

Přidružená onemocnění jsou u pacientů, kterým selhávají ledviny, poměrně běžná. „Většina z nich jsou totiž poměrně vysokého věku, onemocnění ledvin navíc urychluje stárnutí cév," říká transplantolog. Kromě těžkých chorob srdce a cév brání voperování funkčního orgánu také prodělání závažné mrtvice, plicní onemocnění či rakovina.

Ovšem i některá přidružená onemocnění lze vyléčit. „Pacientům můžeme provést bypass, opravit cévy na nohou a i nádor je někdy možné odoperovat. Pokud je u nich následně několik let všechno v pořádku, tak je možné transplantaci provést," popisuje Reischig.

Na ledvinu se čeká několik měsíců

Od roku 1972 provedli plzeňští lékaři více než 500 transplantací ledvin. Úspěšnost voperování 'cizího' orgánu a jeho následného fungování je poměrně vysoká. V zásadě je třikrát menší riziko, že člověk zemře po transplantaci, než kdyby zůstal na dialýze.

„Pět let po transplantaci u nás žije 92 % pacientů, deset let po transplantaci žije přes 80 % pacientů," dokazuje transplantolog, podle nějž je střední doba fungování ledviny 13 let. V některých případech, když orgán přestane fungovat, je možné provést opakované voperování funkčního orgánu. „Druhá transplantace je zcela běžná, třetí spíše ojedinělá a čtvrtá supervzácná," uvádí Reischig s tím, že 15 % prováděných transplantací jsou právě tyto opakované.

A jaká je čekací doba na 'nový' orgán? V Plzni poměrně krátká – v průměru jsou to čtyři měsíce. „Velká většina čekatelů během jednoho roku ledvinu dostane," ujišťuje odborník.

S ledvinou žije 17 let

Transplantací si prošla také Plzeňanka Marta Černíková, která s náhradní ledvinou žije už 17 let.

„Zpočátku mé tělo proti přijaté ledvině brojilo a pak jsem musela překonat divný pocit, že mám v těle cizí orgán. Ale nakonec jsem to překonala a velmi si jí hlídám," svěřila se třiasedmdesátiletá žena, která na funkční orgán čekala sedm měsíců.