Lékaři mu nedávali téměř žádnou šanci. Žije a rád by zase chodil

Jediný okamžik vám někdy převrátí život naruby. Na vlastní kůži to poznal i Vít Roušal z Plzeňska. Muž, narozený v roce 1975, byl velký sportovec a milovník přírody. Dostal však mrtvici a upadl do kómatu. Lékaři mu nedávali mnoho šancí, ale je to bojovník. Nejen přežil, ale i díky rodině se jeho stav zlepšuje. K tomu, aby byl alespoň částečně samostatný a udělal pár vytoužených kroků, je ale ještě daleká cesta. Potřebuje drahou léčbu, nyní aktuálně tři až čtyři intenzivní neurorehabilitace, přičemž jedna stojí 78 000 Kč.

Vítek, jak mu všichni říkají, chodil po horách, jezdil na kole a sjížděl řeky. Žil se svou ženou Lenkou a třemi dcerami na vsi a společně se starali o různá zvířata, včetně koní. Tak tomu bylo do podzimu roku 2021. Tehdy z koupelny zakřičel na dceru, ať zavolá sanitku, že dostal mrtvici. Téměř hned poté upadl do kómatu.

Mladá maminka z Plzně se už podruhé pere s nádorem mozku, sílu jí dává rodina

„V noci volal z nemocnice rodině lékař, že měl krvácení do mozkového kmene, operovat ho nebudou a že je jim to moc líto. Dcera se ráno dovolala na oddělení, kde její táta ležel a stále žil. V komplikované době covidu rodině dovolili přijít se naposledy rozloučit,“ popsala první hodiny po kolapsu Klára Procházková za Nadační fond Galenos, který pomáhá potřebné prostředky shánět. Dodala, že pak se však stalo něco, co lékaři nečekali. Roušal přežil, dokonce se probral z kómatu. Zprávy z oddělení byly, že pravděpodobně bude žít, ale už navždy na přístrojích a nebude nikdy moci sám dýchat ani polykat. Z nemocnice už se domů nejspíš nepodívá. Rodina mu v době pandemie posílala nahrávky vzkazů, oblíbené písně a audioknihy.

„Nikdy jsem nepochybovala o tom, že je můj táta velký bojovník, ale ukázalo se, že je to ten největší bojovník,“ popsala jeho dcera další události. Postupně Vítek začal zase sám dýchat a občas dokázal i sníst pár soust. Časem rodině personál nemocnice umožnil vidět tátu rodiny přes Zoom a mohli mu vyprávět, co je u nich nového. Později už byl dokonce i schopný říct několik slov, i když špatně srozumitelných. Dobré také bylo, že si všechno a všechny pamatoval. Po dalších měsících v nemocnicích začal trochu hýbat pravou částí těla.

Sportovec ochrnul a učil se znovu chodit. Chce ale zase běhat, pomůže mu sbírka

V létě roku 2022 převezli Roušala sanitkou domů, protože se v rodině společně rozhodli, že domácí prostředí bude pro tátu to nejlepší. Od té doby udělal další pokroky, a to hlavně díky své manželce, která se mu věnuje 24 hodin denně.

„K tomu, aby byl alespoň částečně samostatný a třeba časem udělal i pár kroků, však musí urazit ještě velký kus cesty, který nebude možný bez specializované rehabilitace. Proto dcera prosí jménem celé rodiny o finanční pomoc pro toho nejlepšího tátu, jakého si dokáže představit,“ uvedla Dominika Uhrová z Nadačního fondu Galenos.

Kéž by byl jednou jako seriálový Sheldon, přeje si maminka autisty

Pokud chcete Vítkovi pomoci, můžete poslat jakoukoliv částku na transparentní účet 2601572011 / 2010, VS: 2304 (Zpráva pro příjemce: Vítek)