Husa veliká - Je naší největší původní husou, dorůstá délky 75–100 cm, v rozpětí křídel měří 147–180 cm a váží 2,5–4 kg.
Jeřáb popelavý - O něco větší než čáp bílý (délka těla 96–119 cm, rozpětí křídel 180–222 cm), s dlouhýma nohama a dlouhým štíhlým krkem. V heraldice je jeřáb symbolem péče a ostražitosti. V poezii je jeřáb symbolem něčeho "vznešeného" v přírodě. (zdroj:wikipedie)

„Jeřábi, ale také husy veliké odlétají do zimovišť na jih Francie do Španělska a někteří zimují na severu Afriky. Přilétají na hnízdiště pak v polovině února. Letos jsem ale jeřáby viděl na Tachovsku už desátého ledna,“ řekl Deníku ornitolog Karel Machač a dodal svůj postřeh: „Hejno padesáti hus jsem tu ale v lednu ještě nikdy neviděl.“

Připisuje to počasí, které ptákům přeje. „Podle chování ptáků by měl být únor mírný a teplotně průměrný, nečeká nás tedy ještě nějaká výrazná zima a jaro by mohlo přijít o něco dříve,“ míní dlouholetý ornitolog. Některé husy zde i pravděpodobně zahnízdí, další potáhnou dál na sever Evropy. „Co se týká jeřábů, ti zde asi zůstanou. Loni na Tachovsku máme prokázáno pět hnízdících párů, což je veliký úspěch. Husy u nás hnízdí posledních šest, sedm let,“ má napozorováno ornitolog Machač.

Jeřábi popelaví a husy veliké už jsou na Tachovsku.Zdroj: Deník / Hříbal Antonín

Loni v březnu na Tisovských rybnících ornitolog pozoroval i housera s krčním lemem, ornitologickým kroužkem sloužícím k identifikaci ptáků. „Z krčního lemu se snadno odečítají údaje, aniž by se pták musel chytat. Celostátní koordinátor mi pak sdělil, že jde o jedince od Českých Budějovic a nyní se rozhodl pobývat u Tisové,“ popsal zajímavost.

Na západě Čech jsou velká seřadiště hus velikých u Jesenické přehrady a u Nechanic. V jižních Čechách jsou to pak tamní velké rybníky.