Kliknutím zvětšíteTo, že by vzduch nad Planou zůstal čistý, si ale nemyslí tvůrci petice proti stavbě. „Trápí nás, aby v takovém pěkném prostředí byl postaven chemický provoz a také, jak se k věci postavili někteří členové rady města Plané,“ řekl Deníku František Kadlec, jeden z tvůrců petice. Depolymerizační linka by měla stát v areálu někdejších dílen státních statků u silnice z Plané směrem na Kyjov. Zde by se z odpadních, předem roztříděných plastů, vyráběl zahříváním ropný produkt, olej určený k dalšímu použití v rafinériích. „Myslím si, že pokud to zde postaví, bude se sem vozit odpad z Německa nebo Itálie. Bude vznikat další odpad a unikat dioxiny. Proto to nikde nechtějí,“ poukazuje Kadlec s tím, že ti, kdo sestavovali petici proti stavbě linky, se seznamovali se situací v republice. „Nikde u nás nebyl tento typ depolymerizační linky postaven.“
„Lidé by měli vědět, co se na ně chystá,“ doplnila za autory petice Helena Ryšavá. „Přes vzletný název depolymerizace jde vlastně o spalovnu, kde po zahřátí plastů vznikají plyny a do ovzduší unikají znečišťující látky,“ upozornila. „Nechápu, proč právě v Plané by měli uspět se stavbou, když jinde v Česku jim to neumožnili,“ dodala Ryšavá a zdůraznila, že dojde i k zatížení okolí automobilovou dopravou. „Máme zde zkušenosti se skladem propan-butanu,“ poukázal na požár skladu z roku 2017 Jan Teplík. „A zde budou zásobníky plynu i olejů,“ dodal.
Město nemá veliké možnosti zakročit, stavba je v souladu s územním plánem
Jasné stanovisko město sdělí, až bude dostatečně popsán vliv stavby na životní prostředí. „Zatím nemohu říkat o depolymerizační lince nic, dokud nebude dodělána EIA,“ řekla Deníku starostka Plané Martina Němečková. (EIA je studie, jejíž cílem je získat představu o výsledném vlivu stavby na životní prostředí. Pozn. red.) „Ta jasně řekne, co je vstupní surovinou, jestli z toho jdou nebo nejdou nějaké emise. Ale také kolik aut pojede do areálu,“ dále sdělila starostka. Investorem je společnost PETROLIA s.r.o., kterou zastupuje plánský podnikatel Luboš Krištof. „Ten nás přišel o záměru informovat. Koukali jsme do územního plánu. Zjistili, že stavba je v souladu a vydali jakoby souhlasné stanovisko, které ale bylo nadbytečné. Vzápětí jsme ho zrušili,“ poukázala Němečková a dodala, že město je v celé věci jen v roli účastníka a nemá pravomoci stavbě zabránit. „Proto jsme také vyžadovali alespoň studii EIA, protože samozřejmě máme určité obavy, zda linka nebude produkovat emise a zda se nezhorší v dané lokalitě i prašnost a hlučnost. V životě bych nechtěla, aby bylo v Plané něco, co bude životní podmínky zhoršovat,“ zdůraznila starostka Plané.
Jeden kamion denně a provoz bez exhalací
Investor Luboš Krištof stavbu brání. Tvrdí, že když v Plané bydlí nejen on, ale i celá jeho rodina, tak také nechce, aby v Plané došlo ke znečišťování životního prostředí. „Než jsem se do projektu pustil, absolvoval jsem desítky jednání, včetně konzultací na Vysoké škole chemickotechnologické či Akademii věd ČR a došel jsem k názoru, že se jedná o environmentální projekt, který životnímu prostředí určitě neuškodí. Aktuálně pracujeme na procesu EIA, a jestli kdykoliv zjistím, že projekt přinese jakékoli zhoršení kvality života v Plané, tak nepotřebuji radu žádného občanského hnutí či politika, ale budu to já, kdo ten projekt zastaví jako první,“ řekl Krištof a dodal, že jde o moderní k přírodě citlivou technologii, která jako jedna z mála řeší likvidaci plastů.
„Hlavně nejde v žádném případě o spalovnu, protože tam nedochází ke spalování plastů. Zpracovává se tam plast ve formě pelet či šupin, které prošly certifikací a mnohým zpracováním, než se dostaly k nám. Plast je pouze zahříván bez přístupu vzduchu a náš projekt cílí na výrobu oleje,“ popsal Krištof s tím, že z jedné tuny pelet vyrobí až 900 kilo oleje. Vznikající zbytkový plyn je pak stabilizován, vyčištěn a užíván právě k ohřevu. „Ke spálení plynu dochází na hořáku páté generace. Výstupem je spalina nepřetržitě kontrolována Českou inspekcí životního prostředí, a v případě, že se objeví cokoli nadlimitního, škodlivého, zasáhne, a na dálku celé zařízení vypne,“ poukazuje investor. „Po poslední konzultaci na Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR jsem přesvědčen, že spalina z našeho ohřevu bude čistší než běžné spaliny z domácích kotelen“.
Vše prý mají nyní v rukách odborníci. „Recyklace má svá omezení, my se snažíme o finální likvidaci starých plastů, aniž by musely být spáleny ve spalovnách nebo uloženy na skládkách pro další generace. Na lepší a ekologičtější řešení jsem zatím nerazil,“ zmínil Krištof. Přiznává, že podcenili informovanost občanů. „Za to se omlouvám, ale brzy to napravíme. Souhlasím s Helenou Ryšavou, že lidé by měli vědět, co se na ně chystá. Ovšem reálně, pravdu a fakta. Mrzí mne, že nikdo z autorů petice se mnou nemluvil a na projekt se nezeptal. Proti petici naprosto nic nemám, je to legitimní instrument každé demokratické společnosti a chápu i všechny, kteří ji svým podpisem podpořili. Otázkou je, jaké informace je k tomu vedly, protože některá ´fakta´ ze sociálních sítí jsou opravdu děsivá a dle mého názoru často na samé hranici šíření poplašné zprávy,“ poukázal. Podle Luboše Krištofa a projektu bude linka zpracovávat maximálně 7,5 tisíce tun plastů ročně. „Kapacitu máme zhruba tunu za hodinu, to odpovídá 24 tunám denně, tedy, i kdybychom jeli na stoprocentní výkon, což je v praxi kvůli údržbě a volnům v podstatě nemožné, jeden kamion denně přiveze plast, a jeden kamion za dva dny odveze olej,“ vypočítal a dodal: „Myslím, že našich zhruba jeden a půl auta denně, se v těch patnácti tisících autech, které po dálničním přivaděči za den projedou, opravdu ztratí.“
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
