Ovšem unikátnost tkví ve skutečnosti, že se jedná o hračky vojenské a válečné. „Vystavují se nejrůznější typy hlavně plechových mechanických hraček poháněných hodinovým nebo pružinovým strojkem na klíček a elektromotorem, a to především z dvacátých a třicátých let minulého století, z doby Protektorátu Čechy a Morava i z poválečného období. Většina těchto hraček je dodnes stále funkční od mechanických tanků na klíček až po dětské pistolky na kapslíky nebo lehké vzduchovky,“ uvedl Josef Hais, ředitel Domu dějin Holýšovska.

Hračky jsou zároveň skvělý způsob dokumentace nejenom produkce, ale i firem, které působily na českolovenském trhu a které zároveň dovedly obstát v silné zahraniční konkurenci světově proslulých výrobců. „Například to byly firmy ARNOLD TIPP & CO., MÄRKLIN a BING. Mezi vystavenými exponáty jsou zastoupeny například kolekce figurek vojáčků a bojová technika proslavených značek HAUSSER ELASTOLIN, LINEOL, DUROLIN a DURO v téměř intaktním stavu, nejrůznější typy plechových tanků, polní a protiletadlová děla, válečné vlaky, letadla, bitevní lodě a ponorky,“ pokračoval Josef Hais.

Samozřejmě nechybí ani hračky československé výroby. Ty vyprodukovala zbrojovka STELLA Krnsko a brněnská ZBROJOVKA a další závody. Výstava hraček zahrnuje ale i válečné hry nebo stavebnice. Kromě toho, že se návštěvníkům přiblíží prostředí hraček, technických a mechanických hraček či strojků z doby před sedmdesáti lety, uvidí i první pryžové hračky. Ty měla na svědomí Baťova obuvnická firma.

„Zvláště hodnotná je největší soukromá sbírka „nezranitelné armády“ gumových vojáčků v České republice,“ dodal na závěr ředitel Hais.

Jednotlivé figurky jsou vyvedené do nejmenších detailů jak ve výstroji, tak i v obličejích a jejich výrazech.
Hračky a exponáty pocházející ze sbírkového fondu Muzea technických hraček Velvary a od soukromých sběratelů si mohou lidé přijít prohlédnout do 2. září v otvírací době Domu dějin Holýšovska, a to každý den do 17:00 včetně státních svátků, kromě pondělí.

Ilustrační foto.
Muž uprostřed noci vyhrožoval ženě smrtí