K vidění zde byli po celý den ježci bělobřiší (afričtí trpasličí ježci) a poprvé také ježci ušatí. „Dohromady je dnes přihlášených 55 ježků. Většinou je chovají ženy. Mužů chovatelů je opravdu velmi málo,“ řekla pořadatelka akce Lucie Ehrenbergerová.

„Vystavovat tu dnes může každý. Jedinou podmínkou pro účast je, že ježek musí mít rodokmen. Lidé často ani neví, že i ježci mohou mít rodokmeny,“ uvedla dále organizátorka s tím, že výstavu pořádají chovatelské stanice, které rodokmeny vydávají.

Trpasličí ježky v sobotu hodnotila odborná porota. Soutěžili například i o titul Ježek sympaťák. „Porota posuzuje jejich chůzi, tvář, oči, uši, nohy, tvar těla nebo hustotu ostnů. Boduje se také jejich povaha, která je odlišná kus od kusu. Je to stejné, jako u lidí. Některý ježek je bručoun a některého zase nikdy nenaštvete,“ dodala pořadatelka.

František Břečka u plzeňského soudu.
Dům měl plný marihuany, u soudu vyvázl s podmínkou

Ježci byli během výstavy povětšinou zakrytí. „Jsou nočními zvířaty a přes den obvykle spí. Probouzí se až k večeru, když začíná být šero. Během dnešní výstavy jsou tak vytrženi ze svého obvyklého režimu, proto mohou být rozmrzelí. Přikrytí pro ně znamená alespoň z části únik od hluku, světla, ale i přílišného kontaktu s lidmi. Navíc jsou samotáři, společnost nevyhledávají. Výstava je pro ně vyloženě mimo jejich pohodlnou zónu,“ uvedla jedna z chovatelek.

Několik návštěvníků mělo ale štěstí a ježka si na výstavě pohladilo i pochovalo. Většinou ve chvíli, kdy byli vzbuzení před hodnocením poroty. „Nevěděla jsem, že je ježek tak přítulný. Byl to pro mě obrovský zážitek, mám z toho husí kůži. Škoda, že se tu dnes neprodávají, nejraději bych si jednoho odnesla domů,“ popsala návštěvnice Vladislava B.