Můžu si ho vzít? Kdo a proč tam andílky věší? Ptají se lidé. Samozřejmě, že si andělíčka každý, kdo ho najde, může vzít. Má totiž lidem v současné těžké době udělat radost a přinést štěstí.

Andělíčky vyrábí pětačtyřicetiletá Plzeňanka Lucie Hrdličková, která před dvěma lety onemocněla závažnou chorobou. Lékaři ji v mozečku našli tumor, kvůli kterému má narušené rovnovážné centrum. Než onemocněla, byla Lucie velmi aktivní, chodila po horách, sportovala, dokonce se chystala uběhnout půlmaraton.

BOLEST PÁTEŘE

„Během roku 2018 se mi začala motat hlava a pociťovala jsem bolesti krční páteře. Na konci roku 2018 jsem už musela k lékaři. Doktorka mi doporučila rehabilitace, které však nezabraly. V dubnu 2019 jsem podstoupila magnetickou rezonanci a už se to vezlo,“ vzpomíná.

V červnu pak Lucie podstoupila operaci, po které lékaři zjistili, že je nádor nezhoubný. „Je však neoperovatelný, protože se nachází v centru mozečku, v centru rovnováhy, v centru, kde jsou veškeré smyslové orgány. Musela bych tedy podstoupit operaci na vlastní riziko a asi bych se nesmířila s tím, že bych přišla o řeč nebo o sluch,“ líčí.

Výlov Nezamyslického rybníka na Klatovsku.
Fronta na kapry bude s rozestupy. Cenu rybářství nezvyšovalo

Lucii tak lékaři předepsali vysokou dávku kortikoidů, které brala téměř půl roku. „Díky nim tumor náhle zmizel a já je mohla vysadit. Jenže během pár měsíců byl zpět. Nasadili mi tedy ozařování a já v polovině listopadu do poloviny prosince byla hospitalizovaná a každý den chodila na ozařování, po kterém jsem se cítila dobře,“ vypráví.

Na začátku roku 2020 ale přišel zlom, kdy se Lucie po léčbě začala cítit velmi unavená, stále spala a plakala. „Z pětačtyřicetikilové holčičky se najednou stala unavená a uplakaná paní se šedesáti kily. Musela jsem si říct STOP, takhle to dál nejde. Potřebovala jsem pohyb, který mi tak chyběl. Začala jsem doma cvičit a jezdit na rotopedu. Přidržovala jsem se komody a zlehka běhala. Pak ale přišla další rána, když mi sdělili, že ozařování nepomohlo a nastalo zhoršení. Co teď bude?,“ ptala se.

DOBRÁ ZPRÁVA

V dubnu letošního roku jí tak lékaři nasadili chemoterapii, na kterou dochází dodnes. „Po zářijovém vyšetření pak přišla výborná zpráva, že je tumor na ústupu a zmenšil se i otok mozku,“ raduje se Lucie a dodává, že největší oporou pro ni byl přítel.

Korálkové andělíčky začala vyrábět už loni v prosinci. „Chtěla jsem pro svou rodinu a kamarády vyrobit něco hezkého, co by jim mohlo přinést zdraví, štěstí, lásku. Andílci se moc líbily a já vyráběla pro přátele celý rok 2020. V listopadu 2020 jsem dostala nápad, že Andílky vyrobím a pověsím na známá místa v Plzni. Od té doby se objevují na Andělíčkovi, na Hurvínkovi a Spejblovi, na klikách dveří kostela či vratech radnice, teď i na stromečku a na ohrádce s Betlémem. A tak si tam Andílci hoví a čekají na svého nálezce,“ popisuje Plzeňanka.

V nemocnici se Aladar T. z narození dcery radoval, o pár dní hrozil, že ji vyhodí z okna. Soud s ním proběhl formou videokonference.
Sedni! Lehni! Těhotnou družku cvičil jako psa. Dítě jí chtěl vyhodit z okna

ÚSPĚCH NA SOCIÁLNÍ SÍTI

Andělíčci mají velký ohlas i na sociálních sítích. „Po každé andělské cestě andílky zveřejním a lidé přidávají příjemné komentáře třeba i s fotkou, že Andílka našli a že moc děkují. Mám z toho radost a pomáhá mi to odpoutat se od mého onemocnění. Jsem pozitivní člověk a věřím, že vše dobře dopadne,“ uzavírá Lucie.