Výstavu je možné navštívit v Muzeu Královského hvozdu na nýrském náměstí až do září letošního roku.
Okolí Nýrska je geologicky poměrně výjimečné. „K Nýrsku zasahuje směrem od Klatov středočeský pluton (rozsáhlé magmatické těleso v zemské kůře tvořené hlavně vyvřelinami, například žulou, pozn. aut.), dále Kdyňská vrchovina tvořená převážně gabry, což jsou horniny po používané po vyleštění například na obklady nebo náhrobní kameny, Železnorudská hornatina tvořená zejména svory a čtvrtým geologickým útvarem je Strážovská vrchovina. Expozice pak představuje všechny čtyři geologické útvary,“ vysvětlil ředitel muzea Karel Velkoborský.
Návštěvník uvidí vzorky hornin z jednotlivých útvarů i vzorky nerostů, které se tam vyskytují. Nechybí tedy například české granáty, které jsou poměrně hojné ve svorech, nebo ukázky krystalů křemene, které lze nalézt například v křemenných žilách ve skalnatých výběžcích kolem hráze nýrské přehrady.
Důlní historie
Kromě geologie přibližuje výstava i historická důlní díla. „Představujeme i nově a možná vůbec poprvé zaměřené historické štoly v okolí Strážova a v oblasti Svaté Kateřiny a Skelné Huti. Vzhledem k tomu, že Nýrsko leží nedaleko od historických zlatonosných oblastí Otavy nebo Kašperských Hor, je také možné v okolním terénu nalézt zavalené šachty po pokusech najít zlato i v oblasti Nýrska. Podle starých zápisů se mělo například těžit stříbro i pod kostelem v Nýrsku, což dnes nejde geologům na rozum, ale faktem je, že pokusy najít zlato a stříbro se v okolí Nýrska dělaly,“ doplnil Velkoborský.
Stříbro se těžilo také u Strážova. „Jedna vitrína je věnována i archeologickým nálezům ze Strážova, kde vystavujeme předměty pro těžbu a zpracování tam těžených rud. Co přesně se tam těžilo, je téměř nezmapované, neexistují o tom žádné zápisy. S velkou pravděpodobností se ve Strážově zpracovávala stříbrná ruda, která se zčásti těžila na Strážovsku a zčásti dovážela z oblasti nynějších Nalžovských Hor,“ upřesnil Velkoborský.
