„Myslím si, že knihovna by měla pečovat i o literární talenty. Soutěž dává možnost lidem, kteří mají vztah k literatuře, ať se jim v šuplíku skrývá básnická sbírka či prozaické dílo. Mohou tak prezentovat svou tvorbu a vzájemně ji porovnat. Je to i cesta, jak se jejich práce mohou dostat na veřejnost,“ vyjádřila svůj názor ředitelka Městské knihovny Klatovy Zdeňka Buršíková.

Literární Šumava je celorepublikovou soutěží, účastníci ale nemusí posílat jen příspěvky s tematikou Šumavy. „Téma jsme již rozvolnili, příspěvky mohou být o Šumavě, ale také o vztazích mezi lidmi i o přírodě. Udělujeme zvláštní cenu za příspěvek o Šumavě. Dostávají také příležitost i autoři vyšší věkové kategorie,“ objasnila Buršíková. „Každý ročník Literární Šumavy má svou tvář. Ta letošní byla sympatická a pro porotu čtenářsky docela příjemná. Oproti jiným ročníkům sice výrazně ubylo účastníků, i těch z regionu, rovná třicítka autorů ale poslala práce ve většině poctivé,“ dodala předsedkyně poroty Helena Šlesingerová.

Vítězem kategorie prózy nad 25 let se stal Břetislav Ditrych z Prahy. „Podobných soutěží se zúčastňuji jen opravdu výjimečně, tady jsem, přiznávám, trochu spoléhal na to, že se text váže bezprostředně k Šumavě, kterou mám rád a kam léta jezdím. První cenou jsem byl pochopitelně překvapený, ale moc mě potěšila. Tím víc, že byla doplněna i Cenou Františka Pravdy, kterou uděluje Český rozhlas Plzeň,“ řekl Deníku Ditrych.

Druhé místo v téže kategorii získal Štěpán Špád z Klatov. „Píšu dlouho předlouho, ale málokdy to za něco stojí. Aspoň částečně publikovatelné, a taky pravidelnější, je moje psaní od roku 2007 nebo 2008. Píšu radši básničky, protože jsou krátké, člověk nepotřebuje příliš přemýšlet a nezabere to tolik času. Knižně nevydávám, to přenechávám povolanějším,“ uvedl Špád, který též vystoupil se skupinou Zebedeus na závěrečném semináři spojeném s předáváním cen.

Čestné uznání v kategorii próza do 25 let porota udělila Davidovi Frantovi z Poleně. „Zajímám se o dějiny klatovského regionu a také o historii regionální literatury. A z této oblasti pochází i můj příspěvek do Literární Šumavy 2010, kam jsem poslal obrázek ze života obrozeneckého faráře Viktorina Livory z Poleně, kterého jsem přejmenoval na Jaroslava Slámu, což mi pan Karel Mráz trochu vytknul s tím, že by Livorovo jméno nemělo být zapomenuto a mělo by být stále aktualizováno v povědomí přinejmenším Klatovanů,“ sdělil Franta.

Radka Ketnerová se této soutěže zúčastnila poprvé před třemi lety a odnesla si za svoji povídku čestné uznání. Vloni obsadila třetí místo. „Svoji účast v letošním jubilejním XX. ročníku jsem chápala jako prestižní záležitost a příležitost, kterou si nemohu nechat ujít. Soutěž poskytuje amatérským autorům možnost získat od odborné poroty zpětnou vazbu, která je pro ně důležitá a pro další psaní naprosto nezbytná,“ zdůvodnila svou účast Ketnerová, která letos zvítězila v kategorii próza nad 25 let. „Intenzivněji se psaní věnuji poslední čtyři roky, některé texty mi v uplynulých letech vyšly v literárním měsíčníku Plž, který poskytuje prostor autorům spjatým s Plzeňským krajem, další potom v různých sbornících vydávaných pořadateli literárních soutěží. Ráda bych vydala v příštím roce vlastní povídkovou knížku,“ doplnila Ketnerová.