Naďu Urbánkovou angažoval v polovině šedesátých let režisér Ján Roháč do filmu Kdyby tisíc klarinetů a do pražského divadla Semafor. Nejznámějším hitem té doby se stala píseň Drahý můj v duetu s Jiřím Grossmanem, dále pak Grossmanova nostalgicky poetická píseň Závidím.
V roce 1969 započala její neméně slavná spolupráce s Jiřím Brabcem a jeho skupinou Country Beat, později spolupracovala s orchestrem Václava Hybše, působila v pražském Hudebním divadle v Karlíně. Její nejnovější spojení s výrazově pestrou Bokomarou jí opět dává příležitost ukázat divákům, jaká je to paní zpěvačka.
Česká folková hudební skupina Bokomara byla založená v polovině osmdesátých let 20. století. Podivné slovíčko si svého času vymyslel spisovatel Kurt Vonegut, aby jím ve svém románu Kolíbka pojmenoval meditaci, při níž je nutné dotýkat se chodidly nohou. Slovo se zalíbilo muzikantovi Luboši Javůrkovi a název kapely byl na světě. Časem se Bokomara stala jednou z kapel, o které se ucházejí všichni pořadatelé prestižních přehlídek.
Petr Pučelík
