Po svátku sv. Martina (11. listopadu) začínala pro naše předky zima. Kateřinská zábava (25. listopadu), poslední taneční zábava roku, oddělila veselí od klidu a ticha dnů následujících. Skončily polní práce a lidé většinu času trávili ve vyhřáté světnici. Lidé se scházeli a dlouhé zimní večery trávili při společných návštěvách, kterým se obecně říkalo přástky. Hlavní činností těchto schůzek bylo předení lnu, ale v průběhu 19.století předení vystřídaly jiné práce – paličkování krajek, vyšívání, pletení, háčkování, draní peří. Název přástky se pro večerní schůzky však udržel i nadále, na Chodsku se říkalo ”Přiťte pobejt, přiťte hyjtu.”

Přástky se na Chodsku udržely až do 20. let 20. století. Přástek se zúčastnili i muži a mladí chlapci. Na Chodsku dokonce někteří muži z nejstarší generace i předli a pletli punčochy. Obecně se probírali novinky v rodinách, ve vesnici a okolí, v zemědělství. Často se četlo z nejrůznějších Kalendářů, velmi oblíbených právě na venkově. Jinak se muži věnovali práci se dřevem, vyráběli šindele, dřeváky, zručnější vyřezávali hračky a betlémové figurky, pletli košíky a košťata.

Nezbytnou součástí předvánoční doby byly ve městech trhy. Lidé si na nich mohli koupit potřebné zboží a dárky pro své nejbližší. V Domažlicích to byl Martinský trh a konal se vždy druhý čtvrtek po sv. Martinu (11. listopadu).

Mikulášský trh (6. prosince) byl určený především dětem. V Domažlicích nebyl příliš oblíbený, již v roce 1872 se objevují stesky, je jeho návštěvnost rok od roku slabší. Nakonec zanikl. Ve 2. polovině 19. století tady býval trh tomášský, určený výhradně potřebám vánočních svátků. Konal se na den sv. Tomáše (21. prosince) daly se zde koupit hotové vánoční pokrmy včetně vánoček.

Jiná byla situace v nedalekých Klatovech. Tam se mikulášské trhy konaly až do roku 1940 a prodávaly se na nich symbolické dárky a tradiční výrobky - od čertů, mikulášů a andělů až po darovníky do betlémů. tyto předměty nám zapůjčilo Vlastivědné muzeum dr.Hostaše v Klatovech.

Na výstavě nechybějí ani betlémy. Ty pocházejí jednak ze sbírek našeho muzea, ale dva máme zapůjčené. Jedním z nich je dřevěný malovaný betlém z Baarova muzea z Klenčí pod Čerchovem, pochází z konce 19. století a vyrobil ho mlynář Martin Tauer. Původně byl dokonce mechanický a jeho popis se nám zachoval ve vzpomínkách Aloise Jindřicha.

Druhý betlém je současný, jeho autorem je pan Jaroslav Kupilík z Domažlic a na výstavu nám zapůjčil pouze nepatrnou část betlému. Od roku 1999, kdy začal betlémové figurky z lipového dřeva vyřezávat, jich dodneška dokončil již 111. Pan Kupilík klade důraz na detaily a věrně zachucuje tradiční řemesla z prostředí Chodska.