„Vladimír V. Modrý (1907 – 1976) maloval své obrazy jako představy utopického ráje, jako vyjádření úcty k vesmírnému řádu - bohu, sám zatlačen do pozadí a neuznán bývalým režimem. Víra, že duchovní síla člověka je nezdolná přes všechny nesnáze doby, ve které právě žije, provázela V.V. Modrého na jeho cestě. Prožil dvě světové války, ve druhé pracoval v odboji, byl i postřelen. V roce 1948 odevzdal na protest legitimaci KSČ. Pracoval v ústraní, perzekuován, ale své vize ani duchovní sílu neztratil. Vladimír Modrý byl Don Quichotem své doby, postavou, která byla zároveň jedním z hlavních témat jeho tvorby. Dílo V.V. Modrého je pro svou původnost ojedinělé v českém malířství 20. století. Syn Jiří Modrý (1949) byl ovlivněn vyhraněnými postoji svého otce. K výtvarnému vyjádření vlastního vnímání světa se dostal až ve zralém věku. Maluje obrazy mystických krajin a snů, ovlivněn psychologií C.G. Junga. Jemné světlo jeho obrazů se tak dotýká každého diváka, který nespěchá,“ zve na výstavu Olga Kováříková z Galerie Klatovy/Klenová.
Nostalgie podzimního počasí při procházce klenovským hradem jedinečně doplňuje atmosféru obrazů obou Modrých. Výstava dvojice plzeňských malířů je na zámku Klenová otevřena do konce října 2010.
