Kliknutím zvětšítePokud by se volby konaly nyní, vyhrála by je koalice Pirátů a STAN. V případě, že by se shodla na spolupráci s blokem Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), vznikla by vláda s pohodlnou většinou 114 hlasů. V opozici by v takovém případě skončilo hnutí ANO, jeho současný koaliční partner ČSSD by se do sněmovny těsně neprobojoval. To jsou hlavní zjištění unikátního volebního modelu Deníku.
Model je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami IPSOS, Kantar TNS, Median a STEM – aktuálně jde o třináct posledních průzkumů zmíněných společností.
K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začne platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.
Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.
Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty, „U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.
ČSSD nad propastí
Podle aktuálních výsledků modelu Deníku by oba opoziční předvolební bloky získaly dohromady tedy téměř ústavní většinu – chybělo by jim jen šest hlasů do potřebných 120. Je to reálné?
„Záleží na tom, zda se do sněmovny dostanou komunisté, sociální demokraté a třeba Přísaha Roberta Šlachty. Pokud ne, mandáty se rozdělí mezi menší počet stran, a v tom případě by tak vysoký zisk mohl být reálný,“ uvedl Petr Just.
Jednou z podstatných otázek voleb tedy bude, zdali ČSSD překročí potřebnou pětiprocentní hranici. Ve volebním modelu Deníku jí k tomu aktuálně chybí pouze 0,06 procenta hlasů.
V případě, že by se sociální demokraté do Poslanecké sněmovny nakonec dostali, vyneslo by jim to minimálně sedm křesel, a to především na úkor vítězné koalice Pirátů a STAN.
Syndrom skrytého voliče
Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.
„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.
Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.
Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?
„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.
Zajímavé je, že na Slovensku sociologové začali zohledňovat rozdíl mezi deklarovanou volbou a reálnými výsledky.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
