V září zamíří miliony obyvatel České republiky k volebním urnám, aby vybraly své zástupce na radnice. V roce 2018 nakonec hlasovalo v komunálních volbách přes 3,9 milionu voličů. Mezi nimi byla i skupina občanů zemí EU, kteří využili svého právo voleb se zúčastnit. Toto právo jim zaručuje Smlouva o fungování EU. Státy unie ji nemohou nijak omezovat, ale mohou jej lokálně upravovat.

Kolik voličů ze států EU, kteří u nás žijí přechodně nebo trvale, se nakonec voleb účastní, však nelze zjistit. Tyto údaje neeviduje ani Český statistický úřad ani ministerstvo vnitra. Je to dáno tím, že v tuzemsku žijící občané EU se neocitají na volebních seznamech automaticky, ale musí se na ně nechat zapsat. Mohou se pak účastnit voleb komunálních a také těch do Evropského parlamentu.

Nutný je zápis do seznamu

Podmínky pro účast občanů EU v komunálních volbách popsala Hana Malá z ministerstva vnitra: „Zletilí občané z členských států EU musí mít v obci trvalý nebo přechodný pobyt. Pokud tomu tak je, mohou do zastupitelstva dané obce volit i být voleni. Volební zákon vyžaduje, aby v případě, kdy chtějí volit, zažádali u příslušného obecního úřadu o zapsánído dodatku stálého seznamu voličů. V případě, že nekandidují, mohou též být členy okrskové volební komise“.

Komunální volby 2022: Jak volit a neudělat chybu, termíny, systém, kandidáti

Bez zápisu do seznamu voličů tedy cizinci ze zemí EU u nás volit nemohou. Výhodou ovšem je, že takový zápis je stálý a platí do té doby, než cizinec požádá o vymazání ze seznamu. Jednou zapsaný cizinec tak může hlasovat ve všech následujících volbách.Zapsat se pak lze nejpozději dva dny před samotným hlasováním. Zápis přímo ve volební místnosti možný není.

Dvě stě tisíc potenciálních voličů

Podle údajů ministerstva vnitra u nás na konci června 2022 mělo přechodný pobyt 121 440 tisíc občanu EU a pobyt trvalý dalších 99 tisíc občanů zemí EU. Celkem tedy jde o 229 312 tisíc lidí, z nichž by valná část mohla do komunálních voleb zasáhnout. Většinu tohoto počtu přitom tvoří obyvatelé Slovenska jde o 116 tisíc lidí.

Jedním z cizinců, kteřív komunálních volbách pravidelně hlasují je Klaus Mike Hübner. Ten u nás žije od roku 2001. Ke komunálním volbám se nechal do seznamu voličů zapsat v roce 2010. „Tehdy mi na úřadě v Jihlavě říkali, že jsem třetí cizinec v seznamu. Voleb jsem se účastnil vždy a třikrát jsem také sám kandidoval. V letošních volbách už nekandiduji a bude pouze volit,“ popisuje svou zkušenost Němec, který vyučuje na gymnáziu v Jihlavě.

Hübner se chtěl zúčastnit také krajských voleb, ale to mu jako cizinci zákon neumožňoval. „Dokonce jsem uvažoval o tom, že si kvůli tomu vyřídím české občanství. Nikdo mi žádné překážky nekladl, ale byla s tím spojena spousta byrokracie,a tak jsem si to druhé občanství nakonec nevyřídil,“ popisuje Hübner.

Komunální volby: Kdy se volí a kdo může kandidovat

Podle něj je nepochopitelné, že cizinci ze zemí EU nemohou hlasovat v krajských volbách. „Myslím si, že kdyby byly nějaké podmínky jako délka pobytu, mohli bychom se účastnit všech voleb. Platím tady roky daně a měl bych mít právo o nich rozhodovat,“ říká svůj názor.

Hlasující cizinci jsou výjimka

Podobně politicky aktivních cizinců jako Klaus Mike Hübner však není mnoho. Sám Hübner si vzpomněl pouze na jednoho Švéda, který u nás žije a chodí hlasovat ve volbách.

Dalším cizincem, který se účastní voleb, je manžel poslankyně Evy Decroix (ODS): „Manžel se nechal zapsat do seznamu a hlasuje u nás ve všech volbách, kdy může. Volí i v těch francouzských.“

Sama poslankyně v nutném zápise zápise do seznamu voličů problém nevidí. „Žila jsem ve Francii a tam funguje podobný systém. Pokud se chcete zúčastnit voleb, musíte se do seznamu zapsat. Proto to nijak nepřekvapilo ani manžela“.

Poslankyně a advokátka je navíc z vlastní zkušenosti přesvědčena, že zájem cizinců o lokální politiku není velký a volit v zahraničí nemusí být snadné. „Nečtete tam noviny. Neznáte lokální politické kauzy. Z mé zkušenosti se lidé, pobývající delší čas v cizině, více zajímají o politiku ve své vlasti než v zemi, kde právě žijí,“ hovoří Decroix.

Jednou už rozhodoval soud

O tom, že část cizinců ovšem zájem volit u nás v komunálních volbách má, svědčí rozsudek soudu z roku 2014. Tehdy se slovenský občan žijící v Brně domáhal zápisu do volebního seznamu. Byl mu však odmítnut s tím, že má pouze přechodný pobyt. A v té době mohli volit jencizinci ze zemí EU s pobytem trvalým.

Změnu tehdy podpořilai ombudsmanka Anna Šabatová. Podle ní právo volit v zemi, kde žijí, posiluje vztah cizinců k této zemi.

Tento soudní výrok však není patrně posledním krokem v úpravě volebního práva občanů států EU v České republice. O tom, že bychom se měli touto otázkou dále zabývat, jsou přesvědčení čeští europoslanci.

Komunální volby: Křížky místo kroužků a panašování

„Právo volit je samozřejmě jedním ze základních lidských práv a v rámci EU jej může občan snadno uplatnit, i když chce volit mimo svou zemi. V některých zemích na seznam voličů do obecních voleb zapíší občana jiné země EU automaticky, jakmile se tam přihlásí k pobytu,“ popisuje situaci europoslankyně Dita Charanzová (ANO). Podle ní se automatický zápis do volebního seznamu uplatňuje v severských a pobaltských státech, části Beneluxu, Maďarsku, Maltě, Německu, Rakousku, Rumunsku, Slovensku nebo i Slovinsku. V jiných státech se občan k účasti ve volbách přihlásí, popřípadě vyplní formulář. Tedy podobně jako u nás. Záleží přitom na pravidlech a zvyklostech v té které zemi.

Spokojený s tuzemskou úpravou není europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL): „Podle Evropské komise u nás legislativa dostatečně vstřícná není, co se týče práva občanů EU kandidovat v místních a evropských volbách, a Česká republika by na ní měla zapracovat. V současné době se vedou intenzivní jednání a ČR má možnost vysvětlit, jak u nás právní předpisy fungují. Pokud argumenty nebudou dostatečné, bude o dalším postupu a nápravě rozhodovat Soudní dvůr Evropské unie“.

Vstřícné Německo

Vyhraněný názor má také europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti): „Volební právo evropských občanů bylo v Česku dlouhou dobu velké a neřešené téma, protože jsme na ně pohlíželi víceméně jako na cizince. V posledních pěti letech ale došlo ke zlepšení jejich postavení“. Podle něj je však škoda, že z hlasování vypadávají zahraniční studenti, kteří u nás tráví delší čas v rámci Erasmu nebo akademici v rámci výzkumných projektů. Tito lidé si totiž nemají zájem procházet administrativou vyřízení povolení k pobytu. „Takže je tu prostor na vstřícnosti pracovat,“ dodává.

Přidává pak vlastní zkušenost: „Pro mě osobně bylo docela překvapení, když mě v Německu před zhruba osmi lety tamní Piráti požádali, abych pro ně nezapomněl hlasovat v komunálních volbách. Moje námitky, že jsem Čech, takže nemůžu hlasovat, pro ně byly nepochopitelné. Přišlo jim úplně normální, že cizinci, kteří v Německu žijí, tuhle možnost mají“.