Je všeobecně známé, že vysoká spotřeba soli, tedy chloridu sodného, zvyšuje krevní tlak, což vede ke zhoršování kardiovaskulárního zdraví, a je tak i jedním z rizikových faktorů předčasného úmrtí. Výzkum zveřejněný v časopise Heart nyní ale ukázal, že výměna běžné soli za náhražku, v níž je část chloridu sodného nahrazena chloridem draselným, tato zdravotní rizika snižuje.

V analýze se pracovalo s výsledky jednadvaceti klinických studií zahrnujících téměř 32 tisíc účastníků, které byly publikovány do konce srpna 2021 a řešily se v nich účinky náhražek soli na krevní tlak.

Zdřímnutí zvyšuje šanci na vysoký krevní tlak a mrtvici, ukázala studie. Chce to především kvalitní spánek v noci.
Zdřímnutí přes den zvyšuje šanci na mrtvici, ukázala studie. Je několik důvodů

Tým zjistil, že draselné alternativy snižují krevní tlak u všech účastníků bez ohledu na region, věk, pohlaví, hmotnost a faktory ovlivňující krevní tlak. „Náhrady soli mají konzistentní účinky na snižování krevního tlaku napříč geografickými oblastmi a různými podskupinami účastníků,“ citoval britský deník The Guardian výsledky výzkumu.

Když vědci zúžili svůj výzkum na 24 tisíc účastníků, zjistili, že přechod na náhražky soli snížil riziko infarktu, mrtvice a předčasného úmrtí z jakékoli příčiny o jedenáct procent. Riziko kardiovaskulárních onemocnění se snížilo o třináct procent.

Chlorid draselný se zdá být jako bezpečná alternativa, jelikož nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky při zvýšeném příjmu, uvedli výzkumníci. Účinek draselné soli přidané do náhražek však vyvolal obavy u osob s onemocněním ledvin. Těm je naopak doporučováno  omezit příjem draslíku ve stravě.

Zlepšení zdraví společnosti

Přesto podle vědců aktuální zjištění podporují zavedení náhražek soli do klinické praxe a politiky veřejného zdraví. Ta by podle nich měla mít za cíl pomocí zvýšení příjmu draslíku ve stravě snížit příjem pro zdraví nebezpečného sodíku. Tím by se mělo docílit nižšího krevního tlaku obyvatelstva a podpořit prevenci před závažnými kardiovaskulárními příhodami.

Po návratu k běžným stravovacím návykům a při současně nedostatečné tělesné aktivitě tak člověk nabere tukové zásoby zpět, ale svalová tkáň se neobnoví.
Co jíst při nadváze a obezitě: Dieta má být podobná běžné stravě, radí odbornice

„Jedná o závažný společenský problém. Tento výzkum je užitečnou připomínkou, abychom snížili množství soli v naší stravě a hledali alternativy,“ vyjádřila se pro The Guardian dietoložka z Britské nadace pro srdce Tracy Parkerová.

„Pokud chcete pečovat o své zdraví, je lepší prostě jíst méně soli. Používání různých bylinek a koření při vaření je skvělým způsobem, jak nahradit sůl a přidat chuť,“ poradila. Varovala však, že náhražky s draslíkem nemusí být vhodné pro některé lidi s již diagnostikovanými srdečními potížemi a dalšími zdravotními problémy, například již zmíněnými nemocemi ledvin. 

Zdroj: Youtube

Kardiovaskulární potíže u Čechů

Mezi nejčastější kardiovaskulární onemocnění v České republice patří hypertenze. Vysoký krevní tlak má zhruba 40 procent obyvatel ve věku od 26 do 64 let. Z toho v období od 55 do 64 let má vysoký tlak 72 procent mužů a 65 procent žen.

Mezi příznaky vysokého tlaku patří několikadenní únava, závratě, nervozita, bolesti hlavy, zvonění v uších, poruchy spánku, dušnost při námaze, bušení srdce.

Pro snížení krevního tlaku je nutné se zklidnit, zavřít oči, zklidnit dýchání, popřípadě si lehnout. Pomáhá taky masáž hlavy, studený obklad nebo pití studené vody. Někdo doporučuje také jíst banány. Abyste krevní tlak snížili dlouhodobě, je nutné především změnit životosprávu. Nejdůležitější je zhubnout, omezit sůl, jíst zdravě a kvalitně.

Krevní tlak je určován dvěma hodnotami – systolickou (tlak krve vstupující ze srdce do aorty) a diastolickou (tlak krve při uvolnění komor mezi dvěma srdečními stahy)
Pozor na tichého zabijáka. Za vysokým tlakem nestojí stres, jsou jiné příčiny

Na onemocnění srdce a cév zemře v Česku každoročně 51 tisíc lidí. Nejčastěji na akutní srdeční infarkt. Příznaky infarktu jsou intenzivní bodavá bolest až pálení na hrudi, bledost, pocení, dušnost. Postižený taky pociťuje úzkost a strach ze smrti. Prodělání infarktu myokardu může mít vážné následky, které si člověk nese po zbytek života.

Cévní mozková příhoda, neboli mrtvice, postihne v České republice ročně přibližně 25 tisíc lidí. Asi 30 procent z nich na mrtvici umře, dalších 30 procent končí s trvalými následky a doživotně potřebuje pomoc. „U tohoto typu onemocnění se počítá každá minuta. Čím dříve pacient dorazí, tím větší je šance, že odejde bez následků,“ vysvětlil předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti Aleš Tomek. Ten také připomněl, že mozkové příhody postihují stále častěji mladší ročníky.