Vědci po mnoha letech zjistili, jak spí rypouši. Mají unikátní rituál

Pro vědce byl spánek rypoušů severních mnoho let záhadou. Netušili totiž, jak tato stvoření odpočívají, když migrují napříč oceánem za potravou. Nyní však pomocí průlomového výzkumu zjistili odpověď.

V nové studii publikované v časopise Science uvedli, že tito mořští savci po většinu svého života spí celkově jen dvě hodiny denně v sérii krátkých zdřímnutí při hlubokých ponorech, které trvají zhruba půl hodiny. Během této doby mořští savci upadnou do spánku na deset minut, při tom se spirálovitě stáčejí dolů a občas dopadnou i na mořské dno, a to až v hloubce 760 metrů.

Za jídlem až do smrtících vod. Rypouši kvůli okouzlení partnerek riskují život

„Už dříve jsme se domnívali, že musí spát během takzvaných driftovacích ponorů, kdy přestanou plavat a pomalu se potápějí,“ sdělil pro deník The Guardian mořský ekolog Daniel Costa z Kalifornské univerzity v Santa Cruz s tím, že až dosud si tím nemohli být naprosto jistí.

„Nyní už to víme naprosto přesně. A také jsme zjistili, že ve srovnání s ostatními savci celkově příliš dlouho nespí,“ dodal.

Rypouši jsou ve skutečnosti adepty na zvířecí rekordmany v nejkratší délce spánku. Dosud jimi byli sloni afričtí, kteří přes den naspí taky pouhé dvě hodiny.

Vyhýbají se predátorům

Costova laboratoř sleduje rypouše severní v rezervaci Año Nuevo už více než 25 let. Pomocí stále dokonalejších technologií monitoruje pohyb a potápěčské chování savců během jejich migrací za potravou, kdy se vydávají do severní části Tichého oceánu až na osm měsíců.

Vědci se domnívají, že spánek při potápění umožňuje rypoušům vyhnout se predátorům, jako jsou žraloci či kosatky. Nejzranitelnější jsou právě na hladině oceánu, takže tam tráví jen několik minut, aby se mezi ponory nadechli. „Dokážou zadržet dech na dlouhou dobu. Pod hladinou je to pak pro ně bezpečnější, a proto si dovolí usnout,“ vysvětlila spoluautorka studie Jessica Kendall-Barová.

Studie mozku a pohybu

V nejnovější studii bylo třináct mladých samic vybaveno neoprenovou čepicí se senzory, které spolehlivě zaznamenávaly mozkové vlny. Ke sledování pohybu rypoušů se použily také časové záznamníky, akcelerometry a další přístroje.

Kendall-Barová stanici CNN popsala, že pozorování zabralo spoustu času. Nejdřív však bylo nutné exemplární savce začlenit zpět do jejich rypouší kolonie. Tým se obával, aby je ostatní členové mezi sebe přijali. Naštěstí se to obešlo bez komplikací.

Tajný život delfínů. Vědci vybavili cvičená zvířata kamerami, nestačili se divit

Záznamy z více než sta ponorů ukázaly, že při sestupu se zvířata dostávala do fáze hlubokého spánku, přičemž udržovala kontrolované klouzání dolů, a poté přecházela do spánku s rychlými pohyby očí (REM), kdy se při spánkové paralýze otáčela hlavou dolů. V hlubinách měla obvykle záporný vztlak, a tak pokračovala v pasivním pádu ve vývrtkové spirále jako padající list ze stromu. Spánek si však někdy dopřávala i v mělčích vodách nad kontinentálním šelfem, kdy většinou odpočívala na hladině.

Tým nyní plánuje použít podobné metody ke studiu mozkové aktivity u dalších druhů tuleňů, lachtanů a také u lidí věnujících se volnému potápění.