Vědci přišli s překvapivým objevem. Hmyz podle nich cítí bolest

Myšlenku, že by i ty nejmenší formy života mohly pociťovat silnou bolest, si přinejmenším část lidí dlouho nepřipouštěla. Nyní se ukázalo, že je hmyz v tomto ohledu možná mnohem podobnější lidem, než kdokoliv očekával.

Domněnku, že hmyz neprožívá takovou bolest jako vyšší živočichové, zpochybnili autoři nové studie zveřejněné v časopise Proceedings of the Royal Society B s pomocí molekulárních, behaviorálních a neurovědeckých důkazů.

Vědci objevili nové druhy hlodavců. Miliony let staré fosilie uchovali mravenci

Trio výzkumníků Matilda Gibbons, Sajedeh Sarlak a Lars Chittka ve studii zmiňuje nocicepci, což je proces zahrnující vznik bolesti podrážděním nociceptorů nepříjemnými podněty například extrémními teplotami, tlakem nebo chemickým útokem. Všichni živočichové, včetně hmyzu na tyto podněty reagují, aby omezili poškození svého těla.

Bolest zpracovaná mozkem

Fakt, že hmyz nemá tak propracovanou centrální nervovou soustavu jako savci a chybí mu receptory, které jsou u nás zodpovědné za kontrolu bolesti, podle odborníků neznamená, že postrádá jednodušší verzi stejné schopnosti. „Behaviorální důkazy ukazují, že hmyz dokáže modulovat nociceptivní chování. Taková modulace je přinejmenším částečně řízena centrální nervovou soustavou, protože informace zprostředkující takovou prioritizaci jsou zpracovávány mozkem,“ líčí autoři studie.

Nejstarší stromy na světě hynou. Vědci přišli se záchranou jako ze sci-fi filmu

Vědci rovněž identifikovali bílkovinové molekuly, které mohou u hmyzu působit jako tlumiče bolesti. Má se jednat o důkaz schopnosti sestupného řádu nocicepce, což poukazuje na cítění bolesti. „Stejně tak u lidí může mozek v traumatické situaci začít produkovat opiáty, aby otupily mysl a potlačily nociceptivní signál,“ píše portál Newsweek. Tato schopnost zajišťuje adaptivní funkci, která pomáhá k přizpůsobení se různým enviromentálním podmínkám, což usnadňuje přežití.

Představa o absenci bolesti u hmyzu vycházela v minulosti mimo jiné ze sexuálního kanibalismu u samiček kudlanky. Samci reagují na ukousnutí své hlavy tak, že se začnou více pářit. Tento důkaz měl ukázat na to, že necítí bolest. „Pravděpodobněji však ukazuje, že hmyz dokáže v určitých souvislostech upřednostnit jiné behaviorální potřeby a omezit nocifenzivní chování,“ uvádějí odborníci. 

Na konci studie vědci zdůraznili, že pro jisté ověření pocitů bolesti u hmyzu je ještě třeba hodně práce. Zároveň položili otázku, jak by se po potvrzení takového objevu řešili etické problémy, které se vyskytují například při výzkumech. 

Jak zabránit utrpení

V současné době se přitom začíná měnit legislativa u ostatních bezobratlých živočichů. Některé vlády dokonce uznaly, že bytosti schopné prožívat bolest a utrpení jsou také humři, chobotnice a krabi.

Současně podle autora studie Sajadeha Sarlaka musí ale lidé také zvážit, jak mohou bez další bolesti a utrpení uživit lidskou populaci, která má do roku 2050 dosáhnout na deset miliard lidí. Konvenční chov hospodářských zvířat totiž zhoršuje klimatické změny a proto by bylo podle Organizace spojených národů vhodně přejít na masovou produkci hmyzu. „Etické důsledky však doposud nebyly brány v úvahu. Musíme pochopit, že je hmyz schopen prožívat bolest a utrpení, abychom zajistili, že se nebudou opakovat etické chyby konvenčního bateriového chovu hospodářských zvířat,“ míní Sarlak.