Na internetu se objevily nové snímky tanku M1 Abrams americké armády s experimentálním systémem rozpoznávání hrozeb, řízeným umělou inteligencí, který má urychlit rozpoznání a zasažení cílů. Snímky byly zveřejněny na webových stránkách americké armády 13. února 2023. Ve skutečnosti však byly pořízeny 5. listopadu 2022 v rámci pětitýdenní akce Project Convergence 2022 neboli PC22, která se konala v Kalifornii.
Jak uvádějí popisky snímků, armádní vojáci se spojili s inženýry a vědci z Centra velení, řízení, komunikace, počítačů, kybernetiky, zpravodajství, sledování a průzkumu (C5ISR), aby otestovali prototypy technologie vyvíjené v rámci programu Advanced Targeting and Lethality Aided System (ATLAS). „Během PC22 byla testována široká škála funkcí pro pomocné vyhledávání, sledování a hlášení cílů v reálném bojovém prostředí,“ uvádí se v popiscích.
Na snímcích můžeme vidět testované součásti systému ATLAS. Především vidíme krabicovou senzorovou jednotku namontovanou na otočné základně na věži tanku M1 hned za jeho 120mm hlavním kanónem. Pod hlavním senzorem je vidět černá krabička a podobné krabičky jsou umístěny i jinde po tanku. Zdá se, že jsou pro cvičení nainstalovány jako součást systému pro simulaci taktického zásahu bojových vozidel Miles, který v omezené míře používá i Armáda České republiky. Systém Miles slouží k detekci a zaznamenávání zásahů pomocí laserů pro simulaci boje a vyhodnocování bojových škod.
V zadní části vidíme také něco, co vypadá jako součást klimatizační jednotky, pravděpodobně pro různé počítače potřebné k provozu a řízení systému ATLAS, rovněž červeně zakroužkované.
Jak funguje Atlas v tanku?
ATLAS je společnou iniciativou, na níž se podílejí velitelství pro rozvoj bojových schopností americké armády (DEVCOM) C5ISR a centra pro vyzbrojování, a „využívá nejmodernější technologie snímání a algoritmy strojového učení k automatizaci manuálních úkonů při pasivním vyhledávání cílů, což posádkám umožňuje zasáhnout tři cíle za dobu, kterou by normálně potřebovaly k zasažení jednoho“, jak je uvedeno v propozicích.
ATLAS funguje tak, že optický senzor připevněný k tanku zadává snímky okolí do algoritmů umělé inteligence, které jsou uloženy ve vezených počítačích a ty na nich detekují objekty a vyhodnocují je. Poté se na dotykovém displeji tanku zobrazí snímky detekovaných hrozeb, které si velitelé tanků mohou prohlédnout, rovnou spolu s možnostmi výběru munice. Cílem programu je v podstatě urychlit rozpoznávání cílů prostřednictvím experimentování s umělou inteligencí a její implementace, čímž se posádky tanků zbaví nutnosti spoléhat se pouze na ruční lokalizaci cílů. V boji totiž platí, že kdo první vidí nepřítele, ten má také „právo“ prvního výstřelu. A to je zpravidla rozdíl mezi životem a smrtí. Je třeba poznamenat, že v rozhodovacím procesu hraje i nadále hlavní roli člověk, velitelé tanků musí stále vybírat, které cíle a s jakými typy zbraní a munice napadnout.
Snahy armády o zvýšení smrtící účinnosti tanků zavedením technologií strojového učení a umělé inteligence probíhají již několik let. Již v červenci 2020 služba oznámila, že inženýři v Picatinny Arsenal v New Jersey vyvíjejí pokročilý výzbrojní systém integrující zbraň střední ráže, munici, řízení palby a senzory pro efektivní zasahování cílů na větší vzdálenosti. Výzbrojní systém integroval senzorovou jednotku s 50mm automatickým kanónem, známým jako XM913. V říjnu 2020 pak armáda předvedla systém ATLAS na zkušebním vozidle Griffin I společnosti General Dynamics Land Systems. Zde byl 50mm kanon ALAS-MC s automatickým nabíjením spárován s infračervenou senzorovou jednotkou, jejíž snímky byly zpracovány algoritmy umělé inteligence a odeslány do uživatelského rozhraní.
Zprovoznění systému ATLAS by samozřejmě mohlo armádě přinést obrovské potenciální výhody. Výběr cíle s pomocí umělé inteligence a počítačů by nejen umožnil osádkám tanků rychleji eliminovat hrozby, mohl by být využit i k odhalení hrozeb, které člověk nedokáže odhalit. Stejně tak by se systém dal rozšířit i na potenciální pomoc posádkám tanků při určování priorit, které hrozby mají v konkrétních scénářích neutralizovat jako první.
Umělá inteligence by také mohla pomoci se systémy distribuované apertury (DAS) pro pozemní vozidla, které budou pravděpodobně součástí budoucího hlavního bojového tanku AbramsX a umožní posádce hledět skrz korbu tanku pomocí brýlí s rozšířenou realitou. Jak systém ATLAS, tak systémy podobné DAS by mohly se správným softwarem digitálně zvýraznit objekty zájmu nebo hrozby v jejich okolí. Ve skutečnosti je možné, že společná softwarová architektura řízená umělou inteligencí by mohla být nasazena v různých elektrooptických a infračervených systémech situačního povědomí pro pozemní vozidla a tím se velmi rychle rozšířit.
Kromě toho moderní bojové tanky, zejména vysoce pokročilý M1 Abrams, vyžadují důkladný a dlouhý výcvik posádek, aby se naučily je ovládat. Využití systému ATLAS pro lepší výběr cílů a jejich zasahování by tankovým jednotkám umožnilo lépe sladit požadavky potřebné k úspěšnému provozování tanků v boji. Osádky tanků musí během boje tanku proti tanku zvládnout celou řadu úkolů, včetně taktiky, ovládání vozidla a obsluhy zbraní. A přestože se ATLAS soustředí na předávání dat člověku, který rozhoduje, nová technologie by mohla být také odrazovým můstkem pro schopnosti zaměřování, které jsou žádoucí u větších pozemních vozidel bez posádky.
To vše přichází v rámci širšího tlaku na umělou inteligenci a autonomní zbraňové systémy ze strany amerického ministerstva obrany a představuje jen jeden z příkladů toho, jak je umělá inteligence stále důležitější součástí budoucího vývoje zbraní.
F-16 s umělou inteligencí
Umělá inteligence prokázala schopnost ovládat upravený stíhací letoun F-16 během úvodního kola zkušebních letů v Kalifornii, zatímco Agentura pro pokročilé výzkumné projekty v obraně (Defense Advanced Research Projects Agency, „DARPA“) pokračuje ve svém programu Air Combat Evolution.
Cílem projektu ACE je zvýšit schopnosti Pentagonu v oblasti autonomních systémů, protože americká armáda usiluje o robotické wingmany a další bezpilotní letouny. „Počátkem prosince 2022 vývojáři algoritmů ACE nahráli svůj software umělé inteligence do speciálně upraveného testovacího letounu F-16, známého jako X-62A nebo VISTA (Variable In-flight Simulator Test Aircraft), ve škole pro testovací piloty (TPS) letectva na letecké základně Edwards v Kalifornii a během několika dní provedli několik letů. Tyto lety prokázaly, že systémy umělé inteligence mohou ovládat stíhací letoun v plném rozsahu, a poskytly neocenitelné údaje o průběhu letu,“ uvedla DARPA v tiskové zprávě.
„Provedli jsme několik letů s mnoha zkouškami, provedenými při každém letu, abychom otestovali algoritmy za různých startovních podmínek, proti různým simulovaným protivníkům a se simulovanými zbraňovými schopnostmi," uvedl v prohlášení vedoucí programu ACE podplukovník Ryan „Hal“ Hefron.
„Nenarazili jsme na žádné zásadní problémy, ale narazili jsme na určité rozdíly oproti výsledkům založeným na simulaci, což se dá při přechodu z virtuálního do ostrého provozu očekávat. To podtrhuje význam nejen letového testování pokročilých autonomních schopností, ale i testování na zkušebních zařízeních, jako je VISTA, které nám umožnilo rychle se poučit a iterovat mnohem rychleji než u jiných vzdušných prostředků,“ dodal.
Umělá inteligence již dříve porazila lidského pilota F-16 během série simulací, které byly součástí projektu AlphaDogTrials. DARPA nezveřejnila žádné další informace o odlišných výsledcích, které byly zjištěny při nedávných letových testech ve srovnání s předchozími simulacemi, ale poznamenala, že na palubě dvoumístného letounu byl lidský pilot, který převzal řízení v případě, že by se cokoli pokazilo, zatímco umělá inteligence měla během testovacích letů kontrolu.
close
info
Zdroj: se svolením DARPA
zoom_in
První fáze programu ACE nesla název Alphadogfight. V ní se ve virtuální realitě utkaly programy několika týmů, určené k ovládání letounu F-16 s reálným pilotem
Ačkoli je X-62A upraveným letounem F-16, lze jej naprogramovat tak, aby demonstroval letové vlastnosti různých typů letadel. A VISTA bude podle představitelů podporovat různé programy.
„To, co jsme udělali se znalostmi z DARPA a z výzkumné laboratoře letectva, je, že jsme tam dali autonomní jádro, jakýsi mozek. To nám umožní skutečně létat s autonomní technologií a mít v letadle stále člověka, který v případě potřeby zasáhne," řekl generálmajor Evan Dertien, velitel Testovacího centra vzdušných sil, novinářům během zářijového kulatého stolu pro média na konferenci AFA Air, Space and Cyber. Poznamenal přitom, že F-16 VISTA bude velmi vytížená letovými zkouškami.
Ministr letectva Frank Kendall uvedl, že předchozí pokrok v iniciativě ACE přispěl k jeho rozhodnutí pokračovat v programu „kolaborativních bojových letounů“. Očekává se, že tento projekt bezpilotních letounů získá ve fiskálním rozpočtu na rok 2024 značné finanční prostředky, ačkoli Kendall naznačil, že mnoho aspektů programu bude utajeno.
„Směřujeme k tomu, abychom měli mnohem větší schopnosti pro letouny bez posádky,“ řekl velitel letectva generál Charles Brown na akci Brookings Institution. „Když se podíváte na jeden z našich operačních imperativů, rodinu systémů příští generace pro vzdušnou nadvládu, jdeme cestou spolupracujících bojových letounů. Myslím, že až se začneme zabývat našimi budoucími rozpočty a analýzami, které provádíme v rámci našich operačních imperativů, uvidíte, že jsme odhodláni zvýšit kapacitu bez posádky.“
Jedno je jisté, umělá inteligence doslova rozrazila dveře do oblasti vojenství a dnes jen těžko dohlédneme, kde jednou její vliv skončí.
