Jak se zdá, po desítky let zažitá představa pravěké "domácnosti", kde muž je lovec a žena se v jeskyni stará o oheň, případně v jejím okolí sbírá bobule, neodpovídá plně skutečnosti. Alespoň ne všude a vždy. V Peru se totiž před nedávnem našel devět tisíc let starý hrob, jenž se této vizi významně vymyká - našly se v něm ostatky ženy, která byla zřejmě stejně obratnou a schopnou lovkyní vysoké zvěře, jako její mužští vrstevníci. Píše o tom nová studie, která byla 4. listopadu publikována v odborném titulu Science Advances.

Analýza tisíc sto let staré lebky odhalila dávný zločin
Tisíc let starý brutální čin. Dívku před smrtí skalpovali a uřízli jí nos i rty

"Tato zjištění podporují myšlenku, že genderové role, které mnozí považovali za samozřejmost, nemusí být tak přirozené, jak si někteří lidé mysleli," říká hlavní autor nové studie Randy Haas, odborný asistent antropologie na Kalifornské univerzitě v Davisu.

Záhadná kostra lovce velké zvěře

Ten se v roce 2013 účastnil vykopávek na jiném místě And, když ho místní lidé z nedaleké peruánské komunity Mulla Fasiri informovali, že poblíž daného místa se nacházejí stovky roztroušených pravěkých kamenných nástrojů. O pět let později se tam Haas vrátil a ve spolupráci s místními lidmi zahájil další archeologické práce na místě, které mu poradili a jež se proslavilo jako naleziště Wilamaya Patjxa.

Kresba neandertálců od Charlese R. Knighta
Nelítostné boje o území. Neandertálci a lidé spolu válčili 100 tisíc let

Zde Haasův tým objevil v roce 2018 šest hrobů a v následujícím roce ještě několik dalších. Ve dvou z nich se našlo také lovecké náčiní. Obzvláště zajímavý byl zejména hrob objevený jako šestý, jehož stáří vědci odhadli na 9000 let. Podle Haase se v něm nacházelo opravdu bohaté množství předmětů, včetně sady loveckých hrotových nástrojů, jako jsou oštěpy.

Podle dochovaných ostatků, zejména zubů, vědci usuzovali, že zde byl pohřben mladý člověk zhruba ve věku mezi 17 a 19 lety, a podle předmětů pohřbených spolu s ním zase hádali, že šlo o lovce a sběrače.

"Jak vykopávky pokračovaly, začali lidé spekulovat: Páni, to musel být skvělý lovec, opravdu důležitý člověk ve své komunitě," uvedl Haas. 

Prvním vědcem, který naznačil, že v tomto případě nejde o muže, byl podle webu Science Alert spoluautor studie James Watson, docent antropologie na Arizonské univerzitě. Právě Watson po prozkoumání kosterních ostatků pochovaného lovce prohlásil, že jsou menší než ostatní nalezené v téže oblasti, takže by mohlo jít o ženu. Podrobná analýza bílkovin v zubech onoho mladíka pak jeho závěr potvrdila - byla to žena.

Polovinu lovců mohly tvořit ženy

Což okamžitě vyvolalo další otázku: jestliže to byla žena a jestliže byla skutečně tak výraznou lovkyní, nakolik byla ve své době výjimečná? Jde o ojedinělý případ, nebo byl takový vzorec chování mezi pradávnými obyvateli amerického kontinentu rozšířenější, než by se na první pohled zdálo?

Při stavbě nového letiště severně od Mexico City našli vědci na 200 mamutích kostí
Mexičané slaví. Při budování letiště nalezli pravěký poklad, který nemá obdoby

Aby na to přišli, prostudovali archeologové v odborné literatuře všechny dostupné zprávy o hrobech lovců a sběračů z konce pleistocénu (který skončil před 11 700 lety) a z období raného holocénu (jež začalo před 12 tisíci až 11,5 tisícem let).

Na základě tohoto studia pak identifikovali 429 koster ze 107 pravěkých pohřebišť po celé Americe a podrobili je podrobnějšímu průzkumu. Přitom zjistili, že 27 koster patřilo lidem, kteří byli pohřbeni s nástroji sloužícími při lovu vysoké zvěře, a že mezi nimi bylo 11 žen (včetně té nově objevené) a 15 mužů. Další statistická analýza pak naznačila, že v těchto populacích představovaly ženy asi třicet až padesát procent lovců. 

"Zjistili jsme, že lovecké nástroje potřebné k lovu vysoké zvěře byly ukládány do hrobů mužů i žen a pravděpodobnost, že se v nich najdou, je zhruba stejná," uvedl Haas.

Pryč s předsudky, volají vědkyně

"Autoři studie přesvědčivě argumentují, že dotyčná ženská kostra patřila pravděpodobně lovkyni velké zvěře a že takový nález není u domorodých populací úplně neobvyklý," uvedla podle Science Alert Marin Pilloudová, docentka katedry antropologie na Nevadské univerzitě, která se práce na studii neúčastnila.

Lidská stopa nalezená v Alatharu a jí odpovídající digitální model
Saúdská Arábie vydala tajemství, 120 tisíc let staré lidské stopy "promluvily"

"Kdyby se stejné předměty našly u mužské kostry, nikdo by se na to, zda dotyčný byl lovec, ani neptal. Rozlišování společenské role obou pohlaví, které dominuje západní kultuře, řada kultur neznala a dodnes nezná. Když odhlédneme od vlastních genderových předsudků a budeme prozkoumávat data s jemnějším citem, získáme pravděpodobně na tyto kultury přesnější náhled. Není sice jasné, zda i v jiných částech světa ženy pravidelně lovily velkou zvěř, ale určitě je možné, že se podobné nálezy objeví i jinde," konstatovala Pilloudová.

Podle ní by bylo zajímavé podívat se na to, jak se zmíněná žena stravovala v porovnání s jinými ženami ve svém okolí, zda se stravování mužů a žen lišilo a pokud ano, zda tato žena jedla spíš to, co jiné ženy, nebo to, co jiní muži.

"Tato studie může pomoci přesvědčit lidi, že se na lovu velkých zvířat podílely také ženy," uvedla pro odborný titul Live Science Kathleen Sterlingová, docentka antropologie na Binghamtonské univerzitě v New Yorku, jež se rovněž výzkumu neúčastnila.

Kresba v Kateřinské jeskyni.
Rekord z Moravského krasu. Tamní kresbě odhadli 7000 let, je nejstarší u nás

"Vzhledem k metodám, které se tehdy k lovu velké zvěře používaly, jsme to vlastně měli předpokládat. Ta se totiž lovila tak, že ji pravěcí lovci nahnali do pasti nebo na útes, kde se zabila pádem do propasti. A k tomu byla vzhledem k velikosti tehdejších sociálních skupin zřejmě potřeba většina jejich členů, včetně starších dětí. Podobné to bylo také v případě, kdy se lovci snažili skolit zvěř tím, že do stáda pohybujícího se jedním směrem zezadu stříleli z luku nebo házeli oštěpy," dodala Sterlingová.

Pohřbení nějakého jedince i s loveckými nástroji sice podle ní nemusí nutně znamenat, že dotyčný byl lovcem (vypovídá to jen o tom, že jeho tehdejší společnost považovala za vhodné ho tak pochovat), ale pokud se najdou v hrobech mužů, pak to, že šlo o lovce, je celkem běžný předpoklad. "Téhož předpokladu bychom se tedy měli držet i v případě, kdy najdeme lovecké nástroje v hrobech žen, alespoň pokud nemáme pádný důvod pro to, abychom tvrdili něco jiného," dodává Sterlingová.