Přijíždíte vlakem? Pokud ano, na trase Plzeň – Cheb vystoupíte ve vesničce Dolní Žandov, kde je nejvýznamnější památkou gotický kostel sv. Michala ze 13. století. Ale ten není objektem našeho zájmu, z nádraží vyrazíte po žluté značce a prakticky hned za železniční stoupá cesta do kopce. Minete několik rybníčků a pár domků v obci Brtná, kde má pramen Brtenská kyselka.

A dál stoupáte, čímž získáváte nádherný výhled po okolní krajině. Po příchodu na rozcestí Liščí farma pokračujeme dál na vrchol Dyleně, jež bývá v létě výzvou zejména pro cyklisty, kteří sem nezřídka míří i v zimě, i když jsou cesty zasypané sněhem.

Plešné jezero
Nejkrásnější výlet Šumavy: Na Třístoličník a Plechý, užijí si i milovníci vlaků

Cestou panenskou přírodou mineme ruinu velkého čtyřpodlažního domu, který před sametovou revolucí sloužil snad jako vojenský objekt. O kus dál je další rozcestí Chata na Dyleni, kde je zastavení naučné stezky Stebnický potok. Bývala tam chata s celoročním provozem, protože tady byly využívané i zimní trasy. 

Dyleň, kdysi tajuplné místo, později strážná věž pohraničníků, na chvíli rozhledna a dnes? Vstup zakázán - vysílací věžDyleň, kdysi tajuplné místo, později strážná věž pohraničníků, na chvíli rozhledna a dnes? Vstup zakázán - vysílací věžZdroj: Deník/Martin Jůzek

Až k rozcestí s červenou turistickou značkou je stoupání celkem přijatelné, ale dalších asi půl kilometru je hodně strmých a jsme na vrcholu, vzdušnou čarou asi 500 metrů od hranice s Německem. Z toho je patrné, že zdejší prostředí bylo dlouho zapovězené, byla zde tzv. Železná opona. V budově sloužila vojenská posádka, která obsluhovala odposlouchávací věž. Dnes slouží jako vysílač televizních a rozhlasových programů.

Dyleň označil jako střed Evropy v roce 1813 Napoleon Bonaparte. Ale svůj „střed" chtěli mít i v Německu, takže asi 1,5km od Dyleně a 125 výškových metrů pod ní leží pamětní kámen připomínající, že střed leží právě tam, tři metry od českých hranic. Dostanete se k němu z Neualbenreuthu po červené turistické trase asi po šesti kilometrech.

Ale náš cíl cesty je jinde, jsme před polovinou trasy a za sebou máme její podstatně náročnější část. Teď už nás čeká jen devět kilometrů poměrně rovnoměrného klesání. Vrchol už ale opouštíme po zelené značce.

Výlet v Lužických horách - hrad Tolštejn.
Nejkrásnější výlet Lužických hor: Zapomenutý kraj zřícenin a rozhleden

Na začátku obce Vysoká vycházíme z lesa a míjíme parkoviště (tady můžete parkovat, přijedete-li autem). Procházíme obcí, okolo zříceniny kostela sv. Jana Křtitele.

Ve Staré Vodě přejdete hlavní silnici a po vedlejší se vydáte do Lázní Kynžvart, kde najdete zříceninu hradu, který patři k nejvýše položeným v republice. „Střežil tehdejší státní hranici a zároveň Norimberskou cestu v úseku mezi Plzní a Chebem,“ vypráví místní průvodce. 

Rašeliniště u Kladské

Městečko je plné dětí, které se léčí ve zdejších lázních. Skvělá voda z pramene Richard byla dokonce terčem nájezdů. V nadsázce řečeno. 

"Odebírání minerální vody kromě pití jsme museli zpoplatnit, protože dřív ji ve velkém čepovali restauratéři z okolí a pak to prodávali Němcům jako cennou minerálku," informovala recepční v lázních. 

Prokopské údolí v Praze.
Nejkrásnější výlet v Praze: Westernové kaňony, vzpomínka na Foglara a lítý mnich

Jen tak mimochodem, v Lázních Kynžvart také sídlí jeden z nejlepších ženských házenkářských klubů v republice.

Zámek KynžvartZámek KynžvartZdroj: Deník/Martin Jůzek

Hned vedle zámku, který patřil rodině Metternichů, najdete krásný golfový areál a už od roku 1822 se tam nacházejí také klimatické lázně. Velkou zajímavostí jsou také tzv. Medvědí kameny, které se nachází asi 600 metrů od města u staré cesty na železniční stanicí. Najdete tady i pramen Richard  pojmenovaný po synovi kancléře Metternicha.

A komu bude těch 16 kilometrů málo, může se vydat do Kladské. Ano, bude to opět do kopce, ale odměnou vám bude zdejší naučná stezka, vedoucí zdejšími rašeliništi, která patří k nejatraktivnějším místům Slavkovského lesa. Je to jen hodinka rychlé chůze.

Na Kladské se začíná i končí u loveckého zámečku, postaveném ve švýcarském stylu už v roce 1875.

Základní stezka je dlouhá je 1,6 kilometru a vede nerušenou přírodou horského rašeliniště, kde rostou i vzácné masožravé rostliny. Kolem Kladského rybníka ji doprovázejí informační panely, na nichž najdete řadu unikátních informací včetně toho, jak se zde těžilo dřevo a teď už tu leží ladem.

A pokud by pěší či cykloturistika nestačila, může vyrazit do nedalekých Mariánských Lázní, kde najdete zimní stadion nebo krytý bazén.