Na jakou otázku jste nejvíc alergická za ta léta, kdy se objevujete v médiích? Ale ona stále přichází…
Určitě mě nebaví řešit moji matku. A pak… Proč jsem vlastně známá? Odpověď znáte dávno, může za to láska. S Pepou (Josef Kokta, pozn. red.) nám to nakonec vyšlo. A aniž bychom se prosili o nějakou pozornost, tak nás média stále probírají. Už to trvá dvanáct let.
Podívejte se na Ornellu Koktovou s Agátou Hanychovou v rozhovoru o rozchodech...
Jak se díváte s odstupem času na kauzu, kvůli níž jste se stala známou? Byla jste produkt manipulace své matky? Uvědomovala jste si zcela jasně, jaký vás čeká život?
Musím přiznat, že jsem nad tím hlouběji neuvažovala, protože mi bylo devatenáct let. Čerstvě jsem se dozvěděla, že jsem těhotná, do toho jsem vůbec neměla vztah s Pepou vyřešený, bydlela u rodičů, maturovala… Byla to dost hrozná kombinace. Neuměla jsem si představit život bez Pepy, chodila spát s pláčem, protože jsem nevěděla, jak náš příběh dopadne. Nebyl záměr plánovat, jestli budu nějak známá a jak dlouho se celá kauza potáhne. Nevěřila bych tomu, kdyby mi tohle někdo tehdy řekl.
Líbilo se vám být každý den v novinách, cítila jste, že máte možnost být součástí „smetánky“?
Abych řekla pravdu úplně jsem to neřešila, a když, tak to byl spíš pocit tlaku. Není nic příjemného maturovat a vidět pohledy profesorů, když zrovna probíhá tak moc medializovaná kauza. Jinak Pepa už tenkrát nerad chodil do společnosti. Miluje být doma a já většinou taky. Nejšťastnější jsem u koní, na kterých jezdím od svých čtyř let, je to můj svět. Líbí se mi, že na rozdíl od showbyznysu jsou si u koní všichni rovni. Máme stejné holínky, brodíme se celý den takzvaně v hnoji. Tam jsem opravdu sama sebou.
Umíte si představit, že by bulvár do vašeho života vůbec nepatřil? Co pro vás vlastně znamená?
Nikdy jsem se nesnažila být na titulních stránkách bulváru a je hrozně zvláštní, že celý náš příběh je pro novináře neustále zajímavý. Považují nás tak trochu za úkaz.
Bulvární kauzy jsou dohledatelné i dvě dekády zpět. Máte hrůzu z toho, že se tím jednou budou brodit vaše děti?
Toho se nebojím. Nemyslím si, že by je bulvár zajímal. Neumím si představit, že by si na internetu vyhledávaly a četly taková kvanta materiálu o svých rodičích. Navíc ony samy jsou vidět od svého narození, a tak z domova moc dobře vědí, jak média fungují. Na rozdíl ode mě budou do svých životů poučené.
Vašemu synovi je jedenáct let. Píšou o něm v souvislosti s vámi, a někdy ne mile. Jak tohle jako matka zvládáte?
V minulosti napsali, že je Quentin divně ostříhaný nebo podobné prkotiny. Mrzelo mě to, protože se mu někteří vyloženě vysmívali, ale pak jsem si řekla: „Hele, on to nečte. Je to článek o ničem.“ Ale i přes to mi to nedalo a s těmi novináři jsem si to vyříkala. Nejsem schopná nechat to jen tak být.
I devět let po svatbě jsou s manželem Pepou jako hrdličky:
Na druhou stranu, texty a články, včetně těch o vašem seznámení, o rozvodu otce vašich dětí, útocích na děti, vše o matce, sestře, z internetu nikdy nezmizí…
Jak říkám, Quentinovi je tohle fakt jedno, má to na háku. Podle mě se jen těžko bude obtěžovat zkoumáním, co se psalo třeba v roce 2015. Když jsem teď byla na billboardech kvůli Survivoru a míjeli jsme ho spolu v autě, i v tu chvíli jsem cítila, že ani ten billboard extra neprožívá. Ostatně jako celkově moje působení v médiích.
Možná proto, že je tím stylem obklopen od narození…
Neberu ho na akce, že by byl zvyklý na novináře, fotografy… Vede obyčejný klukovský život. Jestli jsem ho čtyřikrát v jeho životě vzala na premiéru nějaké pohádky od Disneyho, je to moc. Spíš to bere tak, že mu to přijde srandovní.
A sociální sítě? I když ne často, děti na nich ukazujete. Hlavně holčičku Lilianne. Sleduje vás skoro čtvrt milionu lidí, takže minimálně tam vaše děti cizí lidé vidí a hodnotí.
Každý rodič na to má jiný názor, a já své děti nemám problém ukazovat. Beru to tak, že z 90 % jsou moji sledující právě ženy/maminky, které se mnou prožívaly i moje těhotenství, porody, dobré i horší chvilky… Mám se bát kvůli zločincům a neukazovat je? To mi přijde zase přehnané. Ani britská královská rodina nedělá taková opatření vůči svým dětem a vnukům. Když jsme šli dělat dětem cestovní pasy, úředníci je vyfotografovali, kdokoli si je/nás může vyfotit venku…
Co byste tedy neukázala…
Nedávala bych na sociální sítě intimní fotky jako koupání ve vaně. Ale žádné skrývání obličejů dětí jako třeba u Michaela Jacksona nebude. Mimochodem jeho děti teď mediálně vystupují úplně běžně. Tak k čemu to bylo? Teď tohle téma řešila moje kamarádka Agáta Hanychová se svými expartnery u soudu. Přijde mi to absurdní, protože jsou oba dva tatínci známí a na mediální zájem jsou zvyklí. Navíc jeden si dal dceru na titulku vlastního časopisu a druhý měl taky rodinné fotky na sítích.
Přesto, Quentina moc často neukazujete ve srovnání s jeho dvěma sourozenci… Proč je tomu tak?
Už je v podstatě před pubertou, je mu jedenáct a sám říká, že nechce, abych ho v daný okamžik fotila. Nechce, abych ho dávala na Instagram, otravuje ho to… Plně ho respektuji. Takže tam jsou právě jenom „prťata“. Někdy ale zase řekne, že je s tím v pohodě, vyfotíme se spolu a tak…
Děti jste měla poměrně brzy. Nebojíte se do budoucna krize, že budete chtít všechno bláznivé dohnat?
Nemyslím, že by to byla krize, spíš děti už budou větší, přijde víc svobody. Mám za to, že si vždycky člověk může užívat i s nimi. Viděla jsem na internetu videa čtyřicátníků padesátníků, jak byli na jachtě s teenagery a všichni si užívali party. Než bych si chtěla někde ulítávat sama, radši si počkám na svoje parťáky. O nic jsem nepřišla, jen někdy potřebuju klid, který už asi nikdy mít nebudu. Ale nevadí.
Nahrává se anketa ...
U Quentina už je puberta hodně blízko?
Vždyť už se to všechno děje! Minulý rok měl desáté narozeniny a já ho vzala do Paříže. Spojili jsme to s Disneylandem a užili si po dlouhé době luxus, že jsme bez mrňat. To bylo tak jiný. Chodili jsme po kavárnách, v Louvru jsme si prohlíželi dlouze obrazy, nespěchali, pak jsme si zašli v klidu na jídlo… Quentin má rád saláty, konečně jsem měla parťáka na salát. Říkala jsem si, vždyť to je úplně boží, na tohle se těším i s dalšími dvěma dětmi.
Čeho se nejvíce obáváte? Stárnutí?
Rozhodně ne stárnutí, na to nemám ani čas pomyslet. Zatím nemám ani jeden vpich. Až se mě to bude jednou týkat, už jistě bude vymyšlené něco, co mě vrásek snadno zbaví. Spolknu zázračnou pilulku a bude. Reálně se ale děsím toho, že kvůli pracovnímu vytížení nebudu ta dokonalá máma, jak bych si představovala.
Máte toho na bedrech tolik?
Vedu dvě firmy, z toho jednu zaměřenou na koně a druhou se speciálními páskami na prsa. Moje produkty se prodávají nejen v České republice a je za vším opravdu hodně dřiny a úsilí. Mám toho kolikrát až nad hlavu. Mimo práci mám také na starosti běžný chod domácnosti, na který jsme sice s Pepou dva, ale i tak je toho dennodenně moc. Občas mám pocit, že i když jsem fyzicky doma, duchem jsem v tu chvíli jinde, protože se musím soustředit. A to mě následně trápí… I když máme doma pravidlo, že času na rodinu musí být víc než na práci.
