Původní předkové Eskymáků pocházejí ze Sibiře, z poloostrova Čukotka, odkud v 5. tisíciletí před Kristem začali migrovat přes Aljašku do Severní Ameriky a odtud až do Grónska. Arktické podnebí, kde teploty klesají až k minus 50 stupňům, zásadně ovlivnily život Inuitů. Extrémně drsné podmínky života vedly i u jinak mírumilovných lidí k praktikám, z našeho pohledu neakceptovatelným. Patřilo k nim usmrcování a nucené sebevraždy starých a nevyléčitelně nemocných lidí nebo usmrcení neduživých dětí, které utopili nebo nechali umrznout.

Pravěký Homo sapiens mohl navázat intimní kontakty s tajemnými denisovany
Vědci odhalili intimnosti pravěkých Homo sapiens. "Užívali si" s tajemným druhem

Přežití Inuitům usnadňovala řada vynálezů. Všudypřítomný sníh se ukázal být dobrým stavebním materiálem i tepelným izolantem pro stavbu obydlí, kterým je iglů. Stavba ze sněhových bloků dokáže oblým tvarem odolávat náporům větru. Vnitřní teplotu zvyšuje teplo z olejové lampy a vaření, díky kterým se vnitřní vrstva sněhu roztéká a mění na led, který chrání před průnikem chladu zvenku.

Výtvarné nadání

Přirozeným zdrojem potravy Inuitů bylo a je především maso ať už tulení, rybí, maso velryb nebo maso ulovených sobů a pižmoňů. Ze zvířat ale dokázali vždy využít všechno od kůže a kožešin na teplé kabátce a kalhoty až po zvířecí střeva, z nichž se šila nepromokavá bunda anorak, kterou nosili lovci do kajaku. Ten využívali společně se čluny pro pohyb ve vodě, na souši pak sloužily sněžnice a saně se psím spřežením.

Snímek Jana Welzla z jeho pobytu v Brně v roce 1929 objevil Američan Sebastian Sanzota v antikvariátu v Ohiu.
Třicet let v polárních krajích. Eskymo Welzl si drsný sever zamiloval

Studiem života Eskymáků se zabýval i slavný cestovatel, spisovatel a etnograf Miloslav Stingl. Za Eskymáky severovýchodní kanadské Arktidy vedla jedna z jeho prvních zámořských cest. Jak popisoval, nadchlo ho mimo jiné, jak jsou výtvarně nadaní a z toho, co jim příroda poskytuje - z kostí, dokáží vyrábět umělecká díla mimořádné úrovně.

Dnes už i sem zasáhla nová technická doba, která ničí původní tradice místních obyvatel – Inuitů. Ještě větším problémem je ale oteplování Arktidy a rychlé tání mořského ledu. V Arktidě žije přibližně 150 tisíc lidí na ostrovech u Aljašky a Kanady a v Grónsku. Kdyby jim led roztál, neměli by kde kotvit ani kde žít.

Další texty k tématu najdete ZDE