S manželem je Gábina už třiadvacet let, a protože auta jsou snem každého kluka, než se k ní přidal, trochu jí prý záviděl. Filipovi naopak Gábina nijak nezávidí, že je v kuchyni jako doma. Ona sama dětem samozřejmě uvaří, ale častěji vaří Filip, a to zejména tehdy, má-li přijít návštěva, která je zvědavá, co jí ten Kluk v akci dobrého přichystá. Pokud právě nezávodí!

Filip Sajler na závodech v Náměšti nad Oslavou:

Zdroj: Youtube

I ženy dokáží velké věci

Na začátku všeho byla touha něco dokázat – v první řadě sobě, ale pak taky mužskému pokolení. „Je to sport, který se zdá být vyloženě mužskou záležitostí, ale my holky, které závodíme, chceme ukázat, že i ženy dokážou velké věci,“ vykládá Gábina. Kromě toho je v tom veliký adrenalin, bez kterého prý nemůže být. Auto pro ni znamená pocit svobody, při řízení relaxuje a závodní jízda, ta je ještě o pár levelů výš.

„Závodění v autě patří k činnostem, které jsou o přítomném okamžiku, o momentu, kdy pustíte všechno z hlavy, kdy nemůžete myslet na to, co bylo či bude, co vás tíží nebo co budete vařit k večeři. Věnujete se jenom jízdě, je to teď, teď, teď, nesmíte myslet ani na zatáčku, která vás za chvíli čeká,“ svěřuje se.

S manželkou a tchánem jsme vytvořili rodinný tým. Tak začalo před pár lety moje aktivní závodění s Mitsubishi Lancer Evo X.
Jak bydlí kuchař Filip Sajler: precizně vybavená kuchyně a auta všude

Automobilový sport ale není jen o psychice. Spousta lidí si myslí, že nemá nic společného s fyzičkou, ale to není vůbec pravda. Disciplína závodů do vrchu, které Gábina převážně jezdí, není podle ní tak fyzicky náročná jako u závodů na okruhu.

„Představte si, že venku je vedro a vy hodiny kroužíte ve velké rychlosti na závodním okruhu v autě, ve kterém není klimatizace, na sobě máte nehořlavé prádlo, přes ně kombinézu, rukavice, kuklu a helmu. V autě je i sedmdesát stupňů, taky vás třeba pálí nohy od pedálů a člověk, který nemá fyzičku, to nemůže nikdy dát. Nehledě na to, že rozhodně platí, že pokud jste na tom dobře fyzicky, jste na tom dobře i psychicky.“

Mimochodem, takový okruh znamená jezdit kolem dokola – a ve velké rychlosti – v plném nasazení, v absolutní koncentraci, a to i hodiny. Umíte si to vůbec představit?

Láska na první pohled

K motosportu přivedl Gábinu její otec, Martin Jerman. Závodil nejprve na okruzích, pak začal jezdit do vrchu. Gábina se na něho chodila dívat a moc se jí to líbilo. Až jednou si řekla, že by taky ráda jela a začala svého otce přemlouvat.

„Kroutil se, moc se mu nechtělo, ale nakonec, když jsem za ním na jedny závody dorazila, ustoupil s tím, že si jeden kluk koupil nové závodní „náčiní“ a v garáži mu zůstalo auto vhodné pro mě, stařičký Opel Astra GSi a že by mi ho půjčil,“ vypráví.

Proč Ester Geislerová jezdí na elektřinu? Potřebujeme míň hluku a smradu, říká

„Sedla jsem do něho s tím, že jsem neměla vůbec nic odtrénováno, neuměla jsem ani správně odstartovat, a dokonce jsem ani nevěděla, jaký je styl jízdy – a hned v první zatáčce jsem vlítla do roští! Nic se nestalo, vytáhli mě a já jsem ty dva dny dojela. A byla to láska na první pohled!“

Už příští rok absolvovala Gábina svoji první sezónu u nás a byla se podívat i na několika závodech po Evropě. Následující roky už to rozjela ve velkém. V roce 2018, když závodila už patnáct let, vyhrála závod Mistrovství Evropy v automobilových závodech do vrchu v Dobšiné na Slovensku v kategorii produkčních aut a porazila tak dalších čtrnáct závodníků (ženy a muži závodí dohromady) ve své kategorii.

Gábina Sajlerová vítězí na závodech v Dobšiné:

Zdroj: Youtube

Rodinný tým

Když se v roce 2010 narodila první dcera, Sophie, založili Gábina, Filip a Martin Jerman rodinný tým a závodili proti sobě na českých a evropských kopcích celých deset let, a to velice úspěšně.

A nevadilo jim ani, když se navzájem poráželi. Covid jim pak trochu zamíchal kartami, teď se párkrát do roka svezou pro radost, ale už přemítají, do jakých závodů se zase pustí.