Co čekat od nové kancléřky? Devětapadesátiletá vystudovaná stavební inženýrka má se státní správou bohaté zkušenosti. Po roce 2000 mimo jiné působila na ministerstvu informatiky, naposledy jako náměstkyně a šéfka ekonomické sekce. Na ministerstvu kultury šéfovala sekci EU fondů a vedla také poradní odbor na Úřadu vlády. Zkusila si však i práci v akademickém prostředí, pět let byla kvestorkou České zemědělské univerzity.
„Hlavními kritérii pro mě byla odborná způsobilost, praktická zkušenost s řízením podobné kanceláře, jazyková dovednost, schopnost profesionálně vést tým a zároveň v něm udržovat dobrou atmosféru,“ komentoval její výběr už dříve Pavel.
Ze stávajícího čtyřletého působení v Senátu pochází i jediný dosavadní „stín“ budoucí kancléřky. Loni Senát prověřoval informace, podle nichž správa Senátu zadávala některé zakázky přímo, aniž oslovila další firmy, a u některých zakázek nedoložila, jak vybrala dodavatele. Senátní organizační výbor na základě prověrky hospodaření Kanceláře Senátu ale nedospěl k závěru, že byl porušen zákon o veřejných zakázkách. To samé potvrdil i nezávislý audit.
Z prvního projevu po vítězství Petra Pavla:
Kontrola hospodaření
Nyní to naopak bude Vohralíková, která začne shánět auditory. Ve shodě se zvoleným prezidentem totiž hodlá „na Hradě vyvětrat“. Pavel v sobotu po vyhlášení výsledků voleb zopakoval, že ihned po nástupu do funkce chce zadat audit hospodaření kanceláře prezidenta.
Vohralíková v rozhovoru pro ČRo upřesnila, že audit by se měl zaměřit hlavně na Lesní správu Lány a Správu Pražského hradu, tedy dvě příspěvkové organizace patřící pod kancelář prezidenta. „Dostávají každý rok poměrně velký příspěvek na své hospodaření, a netuším, jestli u nich nějaké audity probíhaly, ale myslím si, že budou určitě potřeba,“ prohlásila budoucí kancléřka.
Především Lesní správa Lány byla v posledních měsících hojně skloňovaná kvůli odsouzenému a následně omilostněnému šéfovi Miloši Balákovi. Ten v Lánech skončil na konci prosince.
Otevřít Hrad lidem
Ve shodě s novým prezidentem si budoucí kancléřka vytyčila také jasný záměr otevřít Hrad co nejdříve lidem. „Pokud to bude možné, určitě zmizí rámy, bude to prostor pro nedělní procházky a věřím tomu, že se s panem prezidentem shodneme i na tom, že bude třeba pořádat nejrůznější kulaté stoly, protože jestli chceme společnost dávat dohromady, tak musíme dát lidem možnost mluvit,“ uvedla Vohralíková pro ČRo.
Změn dozná nejspíše i samotný areál Hradu. Petr Pavel v sobotu na dotaz Deníku potvrdil, že hodlá zřídit funkci „hradního architekta“ a nabídnout ji známému architektovi Josefu Pleskotovi. Ten je podepsán pod mnoha oceňovanými stavbami, například revitalizací areálu Vítkovických železáren (aula Gong či Bolt Tower), stavbou vinařství Sonberk v Popicích, budovou ČSOB v Praze-Radlicích a v areálu Pražského hradu už v roce 2002 mimo jiné navrhl průchod valem Prašného mostu.
Kdo další přibude do týmu nově zvoleného prezidenta, zatím není zřejmé. Odejít na Hrad by s ním měla jeho dosavadní mluvčí Markéta Řeháková a také stávající osobní tajemník Radko Hokovský. Šéfem poradců bude Tomáš Richter, který se ve štábu generála Pavla staral o financování kampaně. Richter podniká v hotelovém byznysu a mimo jiné stál za zrodem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Návrat na Hrad pro něj bude návratem do mládí. V letech 1990 až 1991 byl totiž Richter, tehdy čerstvě vystudovaný inženýr strojař, referentem v prezidentské kanceláři Václava Havla.