Jak dlouho jste dělal číšníka?

V podstatě jsem byl v hospodě od dětství, když si mamka s přítelem otevřeli hospodu, tak mi bylo 12. Pak jsem šel do učení, a od 15 let jsem byl v hospodě brigádně a od 18 let naplno. Vydržel jsem u toho až doteď. Během té doby jsem měl někdy výkyvy, kdy jsem chtěl změnit obor, kdy už mě to nebavilo, ale vydržel jsem a dělal bych to i dál.

Minulý rok ale přišla koronavirová krize a začaly se restaurace zavírat, co to znamenalo pro vás?

My jsme se v lednu nastěhovali s manželkou do bytu, ve kterém jsme utopili plno peněz, v únoru jsme zjistili, že čekáme miminko a v březnu jsem zůstal poprvé doma. Rozjela se krize. První vlnu jsme ještě překonali, žili jsme, jak se dalo, dostával jsem nějaký základ, ještě i druhou vlnu jsme s pomocí rodiny zvládli, ale třetí už byla na nás moc. V podstatě už při druhé vlně jsem začal přemýšlet, že skončím, ale rozleželo se mi to, ale teď už jsem musel, abych uživil rodinu. Hlavně vůbec nebylo jasné, kdy tohle vše skončí, kdy se restaurace otevřou, kolikrát se ještě budou zavírat. Takhle se žít nedalo.

Skončil jste jako číšník a začal jste podnikat, což asi také není úplně jednoduché v této době…

To nebylo, krize byla veliká. Peněz bylo málo, chtěl jsem si vzít i půjčku, kterou mi ale nedali. Přišel jsem ale do autoservisu k Petrovi Velebilovi, který veškeré vybavení měl a nabídl se, že mi vše půjčí a pomohl mi, jak jen mohl, abych mohl začít. To byla velká pomoc, za kterou jsem moc vděčný. Bez ní bych se asi těžko rozjel. Díky němu jsem v lednu mohl začít. Hlavní bylo i to, že při mně stála rodina, která je mi velkou oporou.

Vy jste ale díky koronaviru a uzavírání začal dělat práci, o které jste do té doby jen snil, je to tak?

Ano. Kdyby nebylo koronaviru, asi bych se bál skončit s prací, ve které jsem měl jistotu, obzvlášť, když mám už svoji rodinu. Pustil jsem se do detailingu, což je v podstatě kosmetický salon pro auta. Vždy se mi to hrozně líbilo, bavilo mě se dívat na videa, starat se o své auto až do nejmenších detailů. Teď jsem se k tomu dostal a mám možnost se tím i živit. Začalo mě to bavit víc, než jsem se čekal. Je to opravdu práce do detailu, čistím zákoutí štětečkem a jsem šťastný, když pak za sebou vidím kus práce a zákazník má radost. Je to krásná detailní práce. Samozřejmě mám ještě co zlepšovat, posouvám se každým autem dál, ale to je začátek u každého.