Přestože sazby pojištění i daně zůstávají pro tento rok stejné jako loni, živnostníci přesto zaplatí více.
Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění se totiž vypočítávají z průměrné mzdy zaměstnanců za minulý rok, která loni dosáhla 34 835 korun.
Někdo může namítnout, že je to problematický ukazatel, a bude mít pravdu. Na průměrnou mzdu totiž nedosáhnou asi dvě třetiny zaměstnanců.
Sazba daně - patnáct procent
Přesto se právě z ní vypočítává výše pojistného pro živnostníky, které letos činí minimálně 2544 korun u sociálního pojištění korun a 2352 korun v případě zdravotního.
Celkem tedy každý živnostník měsíčně odvede minimálně 4896 korun plus samozřejmě daň z příjmu.
Na daň z příjmu může poplatník platit zálohy nebo zaplatit jednou ročně celou sumu podle skutečných příjmů uvedených v daňovém přiznání.
Sazba daně je také v tomto roce patnáct procent z příjmu, co je stejně jako u zaměstnanců.
Živnostníci však mají ještě i další možnost, a tou je tzv. výdajový paušál. Správně se tento režim jmenuje „výdaje stanovené procentem z příjmů“ a vyplatí se zejména tomu, kdo nemá příliš vysoké náklady na vstupy (na materiál, suroviny atp.).

Znamená to, že pro účely daně eviduje pouze příjmy (a neuplatňujete skutečně vynaložené náklady).
Z těchto příjmů pak na konci hospodářského roku uplatní paušální „výdajové“ procento a zbytek zdaní. Ono procento se liší podle typu podnikatelské činnosti, tedy například zemědělec nebo řemeslník si může uplatnit až 80 procent příjmu.
Výdajové paušály pomohou
Jste-li tedy například řemeslník, který nemá příliš vysoké vstupní náklady na činnost a vyděláte za rok jeden milion korun, pak z této částky odečtete 800 tisíc korun jako paušální výdaje a daň zaplatíte ze zbylých 200 tisíc korun.
U dalších činností je toto „výdajové“ procento již nižší: 60 procent (ostatní živnosti) nebo 40 procent (svobodná povolání jako lékaři, daňoví poradci, autorská tvorba apod.). A ještě pozor, výdajové paušály mají i zákonný strop, týkají se jen živnostníků s příjmem do dvou milionů korun za rok.
Využití tohoto režimu se může vyplatit i daňově, ale jde především o administrativní jednoduchost a úsporu času i peněz při vyplňování daňových přiznání.

Tématem dalšího dílu poradny bude problematika nové vlny elektronické evidence tržeb.