Motto: „Má práce mě prostě baví a jsem rád, když jsou lidé se mnou spokojeni.“

„Můj otec pracoval v plzeňském podniku, kde zpracovávali kámen pro průmysl a já s bratrem jsme za ním často do práce chodili. Tam jsme poprvé viděli, co se všechno dá dělat s kamenem. Po vzoru otce jsme s bráchou studovali umělecko-průmyslovou školu v Hořicích, kde své základy získávali i přední čeští sochaři. A kamenictví jsem zůstal věrný dodnes. V oboru pracuji téměř třicet let,“ vzpomíná na své začátky Josef Měsíček.

Do soutěže o nejlepšího fachmana klatovského regionu, kterého hledá Velkopopovický Kozel ve spolupráci se čtenáři Deníku, přihlásila Jitka Kilbergerová. Vítěze soutěže pak Kozel odmění za poctivou práci a jeho řemeslný kumšt.

Pana Měsíčka jsem se zeptal na tajemství jeho úspěchu.

Prozraďte nám, co podle vás děláte lépe než ostatní a kvůli čemu se vaši zákazníci stále vracejí?
Snažím se, abych odváděl dobrou a kvalitní práci. Je-li zákazník spokojený, přijde znovu a doporučí vás přátelům. To je ta nejlepší reklama pro malého živnostníka.

Na co se nejvíce těšíte po dni plném práce?
Vždy se rád vracím do Kamýku, kde žiji se svojí družkou Jitkou, která má pro mojí práci a nasazení pochopení. U chalupy mám les, zahradu. Mohu chodit na houby, rád jezdím na ryby. Největší relaxací je ale pro mě práce. V regionu jsem si „myslím“ udělal dobré jméno, a tak si to určitě nechci pokazit. Jsem člověk z vesnice, a tak rád pomohu třeba s vyčištěním starého hrobu nějaké babičce, nebo dokáži postavit i luxusní velkou rodinnou hrobku. Má práce mě prostě baví a jsem rád, když jsou lidé s mojí prací spokojeni. To je můj hnací motor.