Kliknutím zvětšíte„Opakovaně jsme apelovali na stát, banky, pojišťovny, obce i soukromé pronajímatele, aby byli vůči zpožděným platbám shovívaví,“ řekl prezident komory Vladimír Dlouhý.
Na pomoc od státu podle podnikatelů dosáhly jen některé podniky, ačkoli vládní opatření podle nich poškodila celý soukromý sektor. Firmy přitom musí nejprve zaplatit mzdy a odvody, a teprve poté mohou žádat o jejich částečnou kompenzaci.
Horší platební morálku zaznamenal již počátkem dubna Svaz průmyslu a dopravy. Tehdy třetina podniků v jeho šetření uvedla, že jim odběratelé platí po splatnosti. Druhotné platební neschopnosti se proto obávala čtvrtina firem.
Lidem, kteří kvůli platební neschopnosti zaměstnavatele zůstanou bez peněz, by měl nově pomoci Úřad práce. Příslušnou normu schválili poslanci i Senát, chybí již jen podpis prezidenta.
Vstoupí-li v platnost, budou zaměstnanci od Úřadu práce moci získat část mzdového nároku. „Maximální možná výše vyplacených mzdových nároků jednomu zaměstnanci za jeden měsíc nesmí překročit 51 188 korun,“ řekla Deníku mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kristýna Křupková.
Jak žádat o peníze
Budou-li podmínky vyplácení pomoci kvůli insolvenci stejné jako před vypuknutím epidemie a pokud zákon podepíše prezident, bude možné o peníze žádat přes web Úřadu práce. Doložit bude třeba:
– pracovní smlouvu
– mzdový výměr
– výplatní lístky
– potvrzení zaměstnavatele o nevyplacených mzdách.
Zdroj: Úřad práce
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
