Motto: „Betlém musí být hezký a zákazníka a jeho rodinu musí těšit.“

Důvodem, proč jsme do Tittlovy řezbářské dílny přišli, je, že chceme společně s Velkopopovickým Kozlem a čtenáři Deníku najít nejšikovnějšího fachmana klatovského regionu, kterého pak Kozel odmění za poctivou práci a jeho řemeslný kumšt.

Tip na řezbáře Karla Tittla zaslala obdivovatelka jeho umění Markéta Fikrlová. Zaujal ji Velhartický betlém. Ten je k vidění v Tittlově řezbářství, dobrovolným vstupným mohou návštěvníci přispět na opravu velhartického hřbitovního kostela sv. Máří Magdalény.

Úspěch své práce připisuje velhartický řezbář tomu, že od začátku svého podnikání nezvýšil ceny, naopak za stejnou cenu každý rok něco přidá.

Nejlepší odměnou po práci jsou pro něj jedno dvě piva, i když přiznává, že často po dvanáctihodinovém vyřezávání už jen padne do postele.

Řezbařině se Karel Tittl věnuje od roku 1990, vyřezává téměř cokoliv, ale jak sám říká, „srdcem je betlémář“. Betlémy vyrábí malé, větší i na zakázku.

Karla Tittla jsme se zeptali na tajemství jeho úspěchu.

Prozraďte nám, co podle vás děláte lépe než ostatní a kvůli čemu se vaši zákazníci stále vracejí?
Znám spoustu řezbářů, kteří toho umí mnohem více než já. Řezbařině jsem se učil sám „od píky“, strašně to bolelo, spousta věcí shořela, než jsem mohl svůj výrobek vyexpedovat.

Na co se nejvíce těšíte po dni plném práce?
Po dni plném práce se těším na pivo. V dílně mám soudek, pivo mám rád. Takže si dám jedno dvě piva. Měl bych jít k počítači něco dělat nebo číst knížky, ale mám toho za dvanáct hodin řezání tolik, že kolikrát padnu. Když budu upřímný, těším se někdy už jen na postel.