V letošní sezoně patří mezi dvacítku nejlepších hráček soutěže, vybojovala hned dvě stříbra na krajském přeboru žen a s elitní konkurencí změřila síly také na republikovém šampionátu v Plzni. Nyní vám život téhle sympatické studentky gymnázia v Klatovech přiblížíme.

V letošním ročníku patříte k oporám prvoligového týmu žen KST Klatovy. Jak hodnotíte prozatím nedohranou sezonu?

Letošní sezona nám zatím nevychází úplně podle představ. Po zkušenostech z loňska jsme si myslely, že by se nám mohlo podařit ligu v klidu udržet. Bohužel jsme na začátku smolně prohrály několik utkání a ve druhé části soutěže se celý tým potýkal se zdravotními problémy, a proto dnes musíme bojovat o udržení.

Vám do konce sezony zbývá odehrát jediné utkání proti Hrádku. Jenže soutěž je aktuálně přerušena. Věříte, že se dohraje?

Ano, do konce nám zbývá sehrát pouze jeden zápas s TJ Hrádek, který může být klíčový. Zatím musíme čekat na vyjádření České asociace stolního tenisu (ČAST) o dohrání či ukončení soutěže. V současné situaci si netroufám hádat následující vývoj soutěže. Pokud by se nám podařilo získat body s Hrádkem a udržet se v tabulce na devátém místě, čekala by nás baráž s týmem ze druhé skupiny první ligy. Nezbývá nám nic než jen doufat ve spravedlivé rozhodnutí a udržení první ligy v Klatovech.

Marie Bubeníková.
Marie Bubeníková: Pole dance by si zasloužil místo v olympijském programu

V aktuálním ročníku první ligy žen jste v singlu odehrála 47 zápasů s bilancí 20 výher a 27 porážek. Patříte mezi dvě desítky nejlepších hráček celé soutěže. Jste spokojená se svými výkony?

S letošními individuálními výkony v lize jsem celkem spokojená, ale určitě je pořád co zlepšovat. Od loňské sezóny jsem se výsledkově zase o trochu zlepšila.

A co čtyřhra?

Ve čtyřhře se nám naopak vůbec nedařilo. Prostřídaly jsme všechny možné varianty, ale v žádné z nich se nám nepodařilo navázat na loňské výkony.

Právě ve čtyřhře nastupujete se Zdeňkou Marešovou starší. Jak se vám s ní za zeleným stolem spolupracuje?

Známe se již několik let a za tu dobu jsme se docela sehrály. Mohu se na ni spolehnout a dokáže mě vždy podržet a povzbudit za vypjatých stavů.

Jak jste se ke stolnímu tenisu vlastně dostala?

Ping-pong hraji již 11 let. Ke stolnímu tenisu jsem se dostala díky svým rodičům, kteří ho oba hrají. Společně s bratrem mě přihlásili do klatovského klubu, ve kterém hraji dodnes. Nejprve jsem trénovala pod vedením Daniela Javorského a nyní mě trénuje můj otec Jiří Hnojský ve spolupráci s Danou Čechovou.

Jakými kluby jste si ve své kariéře prošla?

Celou svou stolně tenisovou kariéru jsem strávila v domácím klubu KST Klatovy, kde hrajeme s holkami první ligu. Pouze v sezoně 2014/2015 jsem hrála na střídavý start 2. ligu v Sokole Plzeň V. a v sezoně 2017/2018 první ligu v TJ Sokol Praha 5 – Stodůlky. Tam to bylo také na střídavý start.

Kdybyste nehrála stolní tenis, jaký sport by byl ve vašem životě jedničkou?

Život bez stolního tenisu bych si nedovedla představit. Až v současné situaci jsem si uvědomila, jak moc pro mne znamená. Kdybych si však musela vybrat sport, asi bych zvolila jiný raketový sport. Například badminton nebo tenis.

Čím se od stolního tenisu nejvíce odreagujete?

Od stolního tenisu se nemusím odreagovávat, protože právě tento sport mi slouží k odreagování. Když mám volný čas, tak se ráda podívám na nějaký film nebo trávím s rodinou spoustu času na chalupě.

Co považujete za svůj doposud největší úspěch kariéry?

Za největší úspěch považuji to, že jsem se dostala do reprezentace minikadetů a kadetů České republiky. Díky tomu jsem se mohla zúčastnit například turnaje Olympic hopes v Maďarsku, který se nám podařilo v týmové soutěži vyhrát. Nejraději však vzpomínám na svou první medaili z mistrovství republiky, kterou jsem získala v Jaroměři před pěti lety.

Kromě prvoligové sezony jste se letos zúčastnila také krajského přeboru. V singlu obhajoba sice nevyšla, ale kvůli finálové porážce s Anetou Matoušovou (TJ Hrádek) jste skončila druhá. Jak hodnotíte své počínání a v čem byla vítězka z Rokycanska ve hře o zlato lepší?

Určitě kladně. S Anetou jsme velmi dobré kamarádky a známe se už odmalička. Odehrály jsme spolu mnoho zápasů a pokaždé záleží pouze na tom, jak se kdo vyspí (směje se). Aneta ten den hrála velmi dobře a nemohla jsem na ni najít žádný účinný recept. Aneta nikdy před tím krajský titul v singlu dospělých nevyhrála, a tak byla velmi namotivována, což jistě přispělo k jejímu výbornému výkonu. Následující den jsme se spolu opět utkaly na krajském přeboru dorostu a výsledek byl zcela opačný, což jen potvrzuje má předchozí slova.

Stříbro jste na tomto turnaji vybojovala společně s Janem Roubíčkem i v mixu. Jak se vám s ním hrálo?

S Honzou jsme společně hráli poprvé a myslím si, že jsme si docela sedli. Moc často nehraji čtyřhru s levorukým hráčem, a proto turnajové začátky byly docela náročné. Honza hraje velmi dobře a vždy jsem se na něj mohla spolehnout. Doufám, že v následujících sezonách budeme hrát opět spolu a že dosáhneme toho nejvyššího stupínku, který mi jako jediný chybí do sbírky.

Ilustrační foto
Špičák se veřejnosti otevře 1. května, zatím o víkendech

Za odměnu jste se probojovala na MČR v Plzni. Jak se vám tam dařilo?

Na MČR v Plzni se mi moc nedařilo, ale s tím jsem tak trochu počítala. Bylo příjemné si zahrát skoro na domácí půdě. V následujících dnech jsem se byla podívat na finálová utkání a alespoň tímto způsobem jsem se mohla něco nového přiučit.

Jak v současné době pandemie koronaviru trávíte svůj volný čas?

Studuji na gymnáziu v Klatovech a v současné době probíhá vyučování online. Tím nějaký čas určitě zabiji. Stolně tenisové tělocvičny budou zřejmě ještě dlouho zavřené, a tak se snažím udržovat v kondici, jak to jen jde. Snažím se dělat to, na co během roku nemám moc čas, ať už kvůli škole, nebo ping- pongu. Trávím také mnohem více času s rodinou.

Máte nějaké motto, podle kterého se řídíte?

Žádné vyloženě nemám, ale během zápasů a tréninků se řídím heslem „vnitřní klid“. Dá se tím velmi dobře uklidnit a někdy je to výborná odpověď pro naštvané rodiče, ať už za stolem, nebo doma (usmívá se).