V krátké trilogii běhů v Dolanech u Klatov ale sám nestartoval, soustředil se totiž pouze na pořadatelskou činnost, kterou podle účastníků zvládl zcela na jedničku.
Pak ale přece jen nazul běžecké boty a 7. března si v hlavním městě republiky zaběhl Kbelskou desítku, kde ve své kategorii skončil v první třetině stočlenné startovní listiny. A za čas lehce nad 44 minut se rozhodně nemusel stydět. Naopak…
Jenže v tu chvíli netušil, že to bude jeho poslední závod na delší dobu. Poté se totiž do Evropy přiřítila pandemie koronaviru způsobující zákeřné onemocnění covid-19 a akce, na které se Voráček, ale i další běžci poctivě připravovali, byly zrušeny.
„Jsou to nepříjemné chvíle nejen pro běžce a běžkyně, ale pro všechny sportovce. Navíc, pro někoho tohle období může být i stresující,“ sdělil Deníku Karel Voráček.
I když teď nemůže měřit síly na vyznačených tratích v okresním seriálu běhů ani jinde, stále se udržuje v kondici. „Běhám čtyřikrát týdně, přibližně 50 až 60 kilometrů. Dvakrát za týden si jdu zaběhat v mírném tempu, jednou ve vyšším a v neděli v ostrém (závodním), abych z toho nevypadl úplně a byl stále připravený,“ prozradil.
Voráček neví, jak dlouho bude současný stav trvat, ale věří, že „jeho“ Vorlíky, které jsou na programu 1. srpna 2020, se přece jen uskuteční. „Vorlíky jsou ještě relativně daleko, takže doufám, že se uskuteční. Ale co se bude dít v nejbližších dvou měsících, si netroufnu říct. Může se stát, že ještě v květnu a červnu se ale závody konat nebudou,“ míní Voráček a dodává: „Teď je to jen o individuálním tréninku a vůli.“