„Jasně, že převládá spokojenost. Byl to krásný závod, zvlášť sobota se jela obrovském nasazení,“ říkal Václav Pech v českokrumlovské Jelení zahradě, kde byl později vyhlášen vítězem Autoklub Rally Challenge. V klasifikaci domácího šampionátu totiž, stejně jako loni, bodovat nemůže.

Přesto ho mohlo těšit, že za sebou nechal borce, kteří jezdili nebo jezdí evropské či světové šampionáty na čele s obhájcem mistrovského titulu Janem Kopeckým (Škoda Fabia RS Rally2), ale i Filipa Mareše (Toyota GR Yaris Rally2) a Erika Caise (Škoda Fabia RS Rally2).

A to jel hned od druhé rychlostní zkoušky s desetisekundovou penalizací za pozdní příjezd do časové kontroly. „Měnili jsme kola na autě a o minuty jsme nestihli časový limit,“ reagoval lakonicky Václav Pech, který opět seděl ve voze s dlouholetým spolujezdcem Petrem Uhlem.

Navzdory tomu, že jste boj o celkové prvenství prohrál o necelou vteřinu, vypadáte šťastně…
(nadšeně) Přesně tohle je sport, který chceme dělat. Přijet po dvou dnech závodění do cíle s takhle malými rozdíly, to je něco neskutečného. Je krásné to zažít. Jeden je šťastnější, druhý možná méně. Ale taky jsme tam mohli sedět někde na břiše v pangejtu a nebýt tady. Jsem rád, že jsme v cíli bez nějaké závažnější chyby. Perfektně jsme si zazávodili.

Už jste přemýšlel, kde jste mohl ztratit cenné desetinky?
Jo, ale zároveň jsme zase měli kolikrát štěstí. Projeli jsme to tak, jak jsme to projeli. Vždyť se jen podívejte na ty minimální rozdíly po tolika kilometrech. Jenom, když vezmu poslední vložku, mohli jsme možná jeden vracák projet lépe, ale zase třeba jiných pět zatáček bychom nedali na takové hranici rizika

A neříkal jste si, co by bylo, kdybyste nedostal páteční desetisekundovou penalizaci? Bez ní byste měl nejrychlejší čas.
Jsem přesvědčený, že kdyby nebyla, nic by to neřešilo. Nevyburcovali bychom se k takovému nasazení, kdy jsme v sobotu jeli na hranici rizika. Těch deset vteřin podle mě nic nerozhodlo, bylo by to stejné.

Navzdory tomu jste měl po pátku jasno, že boj o celkové prvenství nevzdáte?Jojo. Věděl jsem, že v sobotu přijdou strašně těžké vložky, zejména Malonty a Kohout jsou hodně náročné. Věřil jsem, že než ostatní zareagujou, máme trošku výhodu, že to tady dobře známe. Tedy když chcete jít do maximálního rizika. Ono se nechce nikomu začít hrotit tempo, ale když máte ztrátu, tak musíte…

Vy jste byli hned přesvědčení, že půjdete na hranu rizika?
Dneska jo, hlavně jsem nechtěl udělat chybu. Ta byla možná v každé zatáčce. Ale věřil jsem, že když ji neuděláme, šance je.

Nakonec to o vlásek nevyšlo. Ale i tak je to povzbuzení do dalších závodů? Ale také zjištění, že vás na špičce jezdit víc?
A to je pěkný. O to bude letos rallye vyrovnanější a zajímavější, moc se na to těším.