Jméno Václava Galajdy z Klatov má mezi basketbalisty nejen z Klatovska velký zvuk. Je uznávaným rozhodčím od nejnižších okresních soutěží až po nejvyšší domácí soutěže, rozhodoval i mezinárodní du­ely.

Na palubovkách působí s píšťalkou již 37 let, z toho 28 sezon v nejvyšších domácích soutěžích. Nyní se však musel s nimi rozloučit a rozloučení se konalo stylově – v poločase utkání českých basketbalistek na nedávno skončeném mistrovství světa před zaplněným zimním stadionem v Klatovech.

O jeho bohaté kariéře basketbalového sudího, o nejhezčích i nejhorších zážitcích z palubovky a o mnohém dalším si s ním povídala redaktorka Deníku.

Proč jste skončil s rozhodováním v nejvyšších soutěžích?

Tato situace je daná pravidly. Rozhodčí v nejvyšších soutěžích v České republice mohou totiž rozhodovat zápasy do 53 let. A já jsem již této věkové hranice bohužel docílil.

A kdyby to záleželo na vás?

Tak budu pokračovat minimálně ještě deset let jako je to v NBA, protože se musím pochlubit tím, že za 28 let působení v nejvyšších soutěžích jsem vždy splnil fyzické i písemné testy. Jsem na to hrdý, zvlášť, když slyším, že například 25letý rozhodčí nezaběhne fyzický test.

Ale neznamená to, že píšťalku pověsíte na hřebík…

To rozhodně ne. Budu rozhodovat nižší soutěže a zřejmě bych měl podle přání České basketbalové federace dělat komisaře Mattoni NBL a ženské basketbalové ligy.

Možná se to nezdá, ale rozhodčí v basketbale naběhá pořádnou porci metrů. Kolik to je a jak vy se udržujete ve formě?

Podle krokoměru jsem během zápasu naběhal sedm osm kilometrů. Každému zápasu, ať to byli minižáci nebo Mattoni NBL, jsem vždy dal maximum. A to sudí rozhodují i tři až pět zápasů za týden, takže to opravdu chce poctivou přípravu. Měsíc, měsíc a půl před začátkem sezony jsem chodil denně běhat do přírody, to bylo tak 5 kilometrů, i do tělocvičny, kde se běhá fyzický test podle FIBY. Pokud se na něj pořádně nepřipravíte, test nezaběhnete. Při přípravě jsem také jezdil na kole a v zimě na lyžích.

Celý rozhovor s Václavem Galajdou si můžete přečíst ve středečním vydání Klatovského deníku.