Náctiletá naděje ping- pongu ze západu Čech se zúčastnila prestižního turnaje v sousedním Rakousku, a sice jubilejního 20. ročníku Raiffeisen Youth Championships v Linci – hlavním městě rakouské spolkové země Horní Rakousy a třetím největším městě celé země.

„Na turnaj jsem se moc těšila. Každý den jsem se na turnaj v tréninku připravovala dvě hodiny. Občas jsem k tomu přidala i kondiční prvky,“ svěřila se Deníku Sommerová, která v uplynulé sezoně hrála extraligu žen za SF SKK El Niňo Praha.

Turnaj, který se v minulosti hrál i na 64 stolech, se tentokrát kvůli covidu konal za přísných protiepidemických opatření. I přesto v něm i teď byla velmi hojná účast.

A Helena Sommerová? Ta si s velkou konkurencí hlavu příliš nedělala. V individuální kategorii získala mezi dorostenkami stříbro, v soutěži družstev pak s kolegyní dokonce zlatý kov.

Na rakouském turnaji jste v individuální kategorii slavila zisk stříbrné medaile. Považujete to za úspěch, nebo jste mířila ještě výš?
Cílem bylo mít medaili, to se povedlo. Takže druhé místo je pro mě určitě velký úspěch. Už jen z toho důvodu, že jsem hrála proti starším soupeřkám, než jsem já.

Ve finále jste nestačila na domácí Anastasii Radzionavovou, která vás porazila 3:0. V čem byla soupeřka lepší?
Byla starší a opravdu velmi dobrá. Myslím si, že měla větší jistotu než já a díky věku i chytrost. Všechny sety skončily těsně, takže rozhodovaly hlavně detaily. A možná i malinko štěstí.

Mírné zklamání z finálové porážky jste si vynahradila v soutěži družstev, ve které jste s kolegyní Eliškou Koďouskovou vybojovaly zlato. Čekala jste takový úspěch?
Abych řekla pravdu, moc jsem to nečekala…

Je pro vás lepší hrát zápasy sama za sebe, nebo s parťačkou v týmové soutěži?
Rozhodně je těžší hrát sama, protože když se vám nějaký zápas nepodaří, už nemáte moc šancí to nějak napravit. Ale když vedle sebe máte ještě spoluhráče, může to zachránit on. Ale na druhou stranu mně asi víc vyhovuje, když hraji sama.

Z jakého důvodu?
Protože mohu zklamat pouze sebe, zatímco v družstvech to mohu pokazit i ostatním spoluhráčkám.

Jak se vám v týmu s Eliškou Koďouskovou hrálo?
Musím říct, že moc dobře. Eliška je skvělá holka, takže vše šlo tak, jak mělo.

Turnaj v Linci se uskutečnil za přísných hygienických podmínek. Můžete prozradit jakých? Co bylo jinak?
Když jsme nebyli zrovna u stolu a nebojovali, museli jsme mít neustále respirátory. Na tribunách byly rozestupy a během turnaje jsme museli být ještě dvakrát testováni, i když jsme do Rakouska přijeli s negativním testem už z Česka. Nehrály se debly, nestřídaly se strany za stolem a při soutěži družstev nesměli být spoluhráč nebo spoluhráčka u stolu, ale museli čekat na tribuně.

Jaké jsou vaše další plány?
O víkendu hraji turnaj v Havířově, kde budu zase v konfrontaci s jinými hráčkami. Je skvělé, že se začínají turnaje pomalu rozbíhat. Pak budu hrát kvalifikaci na mistrovství Evropy juniorek (také v Havířově), a když se zadaří, budu v nominaci na juniorské ME, takže by mě v létě čekala tři týdny dlouhá příprava a pak už samotný šampionát. Snad to klapne.