Letos ještě může jet o body do českého šampionátu s vozem Ford Focus WRC, ale od roku 2022 se uvažuje o tom, že by auta této specifikace nemohla zasáhnout do celkového pořadí.

„Někomu začalo vadit, že s tím autem vyhráváme. Ale jednání s autoklubem ještě probíhají. Pro rok 2021 zůstává vše při starém, dál se uvidí,“ nechtěl to Václav Pech příliš komentovat.

Spíš mluvil o tom, jaké to bude po čase obhajovat titul, a potvrdil, že končit zatím nehodlá. „Chci se co nejdéle udržet ve špičce a ještě nějaký čas prohánět mladé,“ usmál se 44letý šampion v rozhovoru pro Deník.

Poprvé od roku 2015 půjdete do sezony jako obhájci titulu. Jaké to jsou pocity?

Naprosto úžasné, dlouho jsme to nezažili, naposledy po titulu s miníkem v roce 2014 (Mini Cooper S2000 1.6T). Na druhou stranu jít do každé erzety jako první není vždycky ideální, kolikrát se na trati stanou těsně před startem neočekávané situace a vy musíte zareagovat. Ale přijet na závody a vědět, že budete mít na dveřích jedničku, je fantastický pocit.

Do minulé sezony jste šel po delší době s vozem WRC, ale rozhodně ne jako favorit. Kdy vás poprvé napadlo, že by z toho mohl být titul?

Musím říct, že mě to dlouho nenapadlo. Teprve když bylo jasné, že se nepojede Šumava a my jsme v tu chvíli vedli šampionát. Ale musím přiznat, že už na Pačejově (třetí závod ze čtyř, Pech předtím vyhrál Rallye Bohemia i Valašskou rallye – pozn. aut.) jsem malinko taktizoval. Po dešti tam byla těžká trať, klouzalo to. A protože ty dva závody byly hodně vyrovnané, jezdilo se na limitu auta. Tušil jsem, že bylo blízko k chybě. Chtěl jsem si hlavně pohlídat druhé místo a nechal jsem Honzu Kopeckého, aby udával tempo. On byl ten, který musel vyhrát, což taky dokázal. My jsme zůstali průběžně první v šampionátu a měli jsme lepší výchozí pozici před závěrečnou Rallye Šumava.

Jenže ta byla zrušená. Jak to vnímá jezdec, který vede šampionát a ví, že když se nepojede, má titul? Nechtěl jste rozhodnout na trati nebo jste byl rád, že se nejede?

Nebyl, i když jsem samozřejmě měl z celkového vítězství radost. Ale do poslední chvíle jsem se i snažil pořadatelům pomoct, aby se Šumava uskutečnila. Dlouho jsem čekal na takové vyvrcholení sezony, všichni se těšili, žila tím široká motoristická veřejnost. Byla škoda, že se to nemohlo odjet.

Ani prvenství v úvodním podniku sezony Rallye Bohemia, kdy jste vyhrál v jámě lvové, na domácí trati tovární Škody Motorsport, vám nic nenapovědělo?

Rozhodně jsem to nebral jako náhodu, protože ty v našem sportu neexistují. Buď jste rychlý, nebo jste s autem venku na louce (úsměv). Ale bral jsem to tak, že nám to sedlo a tovární tým nebyl připravený, že pojedeme takhle rychle. Tím ale nijak nesnižuju jejich úsilí, jenže pět let předtím tady jasně vyhrávali, nemuseli tlačit na pilu. Navíc se jelo po dlouhé pauze. Čekal jsem, že pak přijedou na Valašku rychlejší.

A stalo se?

Na Valašce jsme byli zase od začátku srovnaní ve vteřinkách. Až na Pačejově byli rychlejší, ale tam jsem malinko ubral z nasazení a Honza Kopecký dominoval.

Titul už vám nevzal. Má to pro vás i bonus od sponzorů?

Spíš v tom, že se lépe prodáme. Partnerské smlouvy jsou nastavené už před sezonou a počítá se, že se budeme pohybovat na čelních místech, bonus za titul tam není.

Takže to, že se sezona neodjela celá, vás ekonomicky neohrozilo?

Naštěstí ne, protože jsme toho odjeli dost, mimo šampionát se jely ještě dva závody v Sosnové. Zaplaťpánbůh, že sezona aspoň takhle proběhla, jiné sporty na tom byly daleko hůř.

Jenže teď tady spolu sedíme v lednu a situace je pořád hodně nejistá. Věříte, že se příští ročník odjede celý?

Já mám hlavně přání, abychom se mohli vrátit do normálního života. Aby brzy skončil nouzový stav, protože takhle už to dál nejde.

Jak vůbec vypadá zimní příprava jezdce rallye?

Prvotní je nachystat auto, po posledním závodě projde motor kompletní repasí. Převodovku, diferenciály, tlumiče, poloosy, kardanku, atd. kontrolujeme před každým závodem. Po sezoně se dělají i větší opravy na karoserii, aby tam nebyla žádná skrytá vada. Musí se vyndat veškerá elektronika, okna. Důležité je mít připravené náhradní díly, aby se nic nezadrhlo. Auto by mělo být kompletně postavené na přelomu února a března, pak následuje testování.

Využíváte závodní volno i k tréninku? Zvlášť teď, když napadl sníh?

Jakmile je sníh, vyrážíme trénovat. Máme na dvoře připravené Mitsubishi Evo X na hřebíčkových kolech, s nímž s Petrem jezdíme po nocích trénovat. Máme pár úseků tady po okolí na opuštěných cestách nebo si je uzavřeme. Pro mě je fantastické vyzkoušet si to na sněhu, protože auto se na něm v pomalé rychlosti chová stejně jako na asfaltu, když jedeme naplno. Brzdění, smyky, hledání hranice. To všechno se učíme na sněhu. Proto jsou severští jezdci tak dobří, mají to naježděné…

Na rozdíl od většiny řidičů tedy sníh na silnicích vítáte?

Na tohle rozježdění ano. Ale když ráno přijdu do firmy a musím ho odklidit, abychom se tady pohnuli, tak mě to samozřejmě štve. Stejně tak když jedu s kamionem pro písek k České Lípě a padá sníh, tak nadávám. To je očistec. Obrovská masa, kterou vezu, vyžaduje respekt. Ale jakmile padne tma a můžeme se jet svézt, jsme s Petrem jako malé děti.

Povězte, jaký jste řidič v normálním provozu.

Myslím, že jsem hodně ukázněný, nikam nepospíchám. Kolikrát se divím, do čeho se lidi pouští. Radši nechám další kamion jet, než abych se s ním na dálnici předjížděl pět kilometrů.

Jezdíte s kamionem, se závodním autem, jako malý jste to zkoušel na motorce. Existuje něco, co jste neřídil?

Letadlo, protože se bojím létat (úsměv). Od chvíle, co táta začal podnikat, a to mi bylo nějakých 12 let, tak jsem pronikal do ježdění. A musím říct, že to později pro rallye byla dobrá škola. A Petr na tom byl hodně podobně. I díky té průpravě jsme si schopni na autě leccos opravit, pokud to vezeme s sebou.

Co třeba?

Pamatuju si, že jsme jednou měnili i celé rameno. Jindy jsme zase skočili přes plot pro staré trubky, abychom provizorně opravili zadní nápravu, drátama jsme to spojili a jelo se dál.

Stalo už se, že jste si s ničím neporadili?

Hmm, taky. Loni na Krumlově jsme urazili kolo. Asi bychom to i opravili, ale do konce erzety bylo 14 kilometrů a nemělo cenu drtit to bez něj, poničili bychom auto a ztráta by byla stejně velká.

Když se vrátím k tomu závodění. Do sezony jdete po letech jako mistr. Bude jediným cílem obhajoba titulu?

To ne. V konkurenci, která v Česku jede, bych si to takhle netroufl tvrdit. Nejde jen o Honzu Kopeckého, ale jsou tady i další mladí jezdci, třeba Filip Mareš se ukazuje v posledních sezonách dobře. My se budeme snažit jezdit dál vepředu, když to bude zase titul, budeme šťastní. Ale když ne a budeme mít dobrý pocit, taky dobře.

Největší konkurent Jan Kopecký už nepojede za tovární tým. Změní se něco?

Nemyslím si, že zpomalí. Škodovka oznámila, že Honza bude dál její testovací jezdec. Tak předpokládám, že bude stejně rozježděný jako dosud. To se nezmění…

S osmi tituly jste se osamostatnil v čele historické tabulky nejčastějších mistrů. A desítka je tak blízko…

(rozesměje se) To jste mě dostal. Na to rozhodně nemyslím, i když samozřejmě těch osm titulů těší. Já se hlavně chci udržet co nejdéle ve špičce, abych zlobil mladší jezdce. To je pro mě víc než dosáhnout deseti titulů. Ještě nechci končit, teď tím titulem jsme dostali nový impulz. To nás hrozně nakoplo. Letos ještě zkusíme s Fordem Focus WRC zabojovat v celkovém pořadí o co nejlepší umístění. A co bude dál, se teprve uvidí.