Je pochopitelné, že nejlepší závodníci na špičkové úrovni vždy přestupovali do profesionálních oddílů, avšak ke Klatovům se vždy rádi hlásili. Prvním atletem, který se na OH kvalifikoval, byl Václav Chmelík – před válkou rekordman v hodu oštěpem, který v Klatovech závodil ve dvacátých letech.

Měl jet na olympiádu v Los Angeles, ale kvůli nedostatků finančních prostředků do Spojených států nakonec neodcestoval.

Druhým reprezentantem pod pěti kruhy byl skokan do dálky a trojskokan Václav Fišer, jenž v Klatovech začínal jako žák, ale když mu bylo devatenáct let, přestoupil do Dukly Praha. Václav Fišer byl mnohonásobných reprezentantem a sedminásobným mistrem ČSSR.

V trojskoku třikrát překonal československý rekord a v roce 1972 se zúčastnil olympijského turnaje v Mnichově. Z kvalifikace ovšem nepostoupil a o šest let později ukončil závodní kariéru.

Stal se trenérem skokanů pražské Dukly a později přešel do funkce šéftrenéra české reprezentace. Tu vykonával dlouhých sedmnáct let – v době největší slávy české atletiky (Bugár, Železný, Změlík, Dvořák, Šebrle, Kašpárková či Formanová).

Josef Skála na vyhlášení Nejúspěšnější sportovec roku za rok 2014 s klatovským starostou Rudolfem Salvetrem.
Zemřel Josef Skála, předseda Pošumavského sportovního sdružení okresu Klatovy

Nesmíme zapomenout ani na Vlastimila Zwiefelhofera, který byl po Emilu Zátopkovi asi nejlepším československým běžcem. Rodák z Tajanova, kde doposud bydlí, v Klatovech začínal jako žáček.

Dodnes drží s velkým náskokem všechny vytrvalostní dorostenecké, klatovské rekordy. Jeho doménou byly především přespolní a silniční běhy. Stále drží také nepřekonatelný rekord na slavném běhu v Běchovicích.

Vlastimil Zwiefelhofer.Vlastimil Zwiefelhofer.Zdroj: Deník/Rudolf Muzika

Jeho největším úspěchem bylo šesté místo na mistrovství světa v přespolním běhu v roce 1979. V dalším roce se Zwiefelhofer kvalifikoval na OH v Moskvě. V Rusku běžel maraton, ale náročnou disciplínu bohužel musel vzdát.

Další atletkou, maratonkyní z Klatov, která se probojovala na olympiádu je Ivana Sekyrová (za svobodna Rubášová), která začínala na Sportovní škole v Klatovech. Byla velmi talentovaná a dodnes má řadu sprinterských dorosteneckých rekordů. Později přešla do Plzně a do Prahy. Mimo vrhů a skoku o tyči závodila snad ve všech disciplínách.

Jiří Klouda.
Práce funkcionáře je vidět až ve chvíli, kdy ji neuděláte, tvrdí Jiří Klouda

V roce 2012 se ve svých 41 letech kvalifikovala na olympiádu v Londýně v maratonu. Běžela manifestačně a závod si vychutnala. Tím ukončila závodní kariéru. Už léta žije v Sokolově, kde je také trenérkou.

Z dosud aktivních atletů se olympiády zúčastnil i Petr Frydrych. Ten je klatovské veřejnosti asi nejznámější. Už jako atlet světové úrovně v Klatovech často závodil. Frydrych byl od malička denně na stadionu a v jedenácti letech už věděl, že jeho disciplínou bude oštěp.

Zde se u něj vystřídalo několik trenérů, v osmnácti ho začal trénovat dosud světový rekordman Jan Železný. Od té doby byl Frydrych pravidelným účastníkem mistrovství světa v juniorské kategorii a následně i ve „věkovce“ do 22 let. Již v této kategorii hodil 88,23 metrů.

Petr Frydrych.Petr Frydrych.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

I dále byl pravidelným účastníkem evropských i světových šampionátů. Nejlepšího umístění dosáhl Frydrych na MS v roce 2017, kde výkonem 88,32 metrů vybojoval bronz. Na olympijských hrách byl dvakrát. Před devíti lety se nekvalifikoval do finále, ale v roce 2016 v Rio de Janeiro si spravil chuť, postoupil do finále a nakonec obsadil velmi solidní dvanáctou příčku. Jak to bude letos v Tokiu?

Na rozdíl od Frydrycha má již jasno Marcela Joglová z Plánice u Klatov. Třiatřicetiletá vytrvalkyně nedávno jako jedna z mála českých atletů nebo atletek již limit pro to, aby se zúčastnila her v Tokiu, splnila.

Před týdnem zaběhla v nizozemském Enschede čas 2:28:16, o tři minuty si vylepšila osobní rekord z Valencie a vrátila se na třetí místo historických tabulek nejrychlejších českých maratonkyň.

Marcela Joglová.Marcela Joglová.Zdroj: Daniel Vandas

„Asi poprvé mi to v maratonu šlo jako po másle. Užívala jsem si běh a nic dalšího nemusela řešit. Kromě křečí v závěru mě nepostihla žádná krize, ale to už do cíle nebylo daleko, a tak jsem neměla problém splnit přítelovo přání, ať se v cíli usmívám,“ prozradila to, co se jí v cíli honilo hlavou.

Marcela Joglová.
Splnila si sen, navíc ukořistila podpis od rekordmana a olympijského šampiona

Joglová, která se maratonskému běhu začala věnovat teprve před třemi lety, se proslavila již předloni na památném MS v Dauhá, kde se závod dlouhý 42,195 km běžel v noci za 40° vedra a Joglová doběhla jako jedna z mála svěží na 20. místě. Před ní byly především africké závodnice, které mají vytrvalostní běhy zakořeněné v DNA. Letos se celou zimu připravovala sama, bez trenéra, v africké Keni.

Jako dorostenka v Klatovech běhala střední tratě a dosud na nich drží dva klatovské rekordy. Po odchodu z Klatov běhala asi deset let pouze pro sebe. Je doposud amatérkou, přípravu si hradí zčásti ze svého a ze sponzoringu.

Autoři: Arnošt Boldan, Martin Mangl