„Beru sport jako přirozenou součást každého dne. V případě, že se mi nějaký den nebo během závodu nechce běžet, řeknu si, že je to můj poslední závod tohoto roku a vše jde najednou mnohem lépe,“ usmívá se.

Sám ale ví, že bez party skvělých přátel propadající stejné lásce by to nešlo. „Když se řekne Ešus liga, představí se mi skvělá atmosféra, napětí před startem, dřina během závodu a příjemné povídání a žertování po závodě s kamarády běžci,“ vyznal se Přemysl Koranda, který je členem Atletiky Klatovy, kde se specializuje na nesprintové běhy, jako jsou závody na 1500 či 5000 metrů.

Přemysl Koranda v Plzni.Přemysl Koranda na půlmaratonu v Plzni, kde běžel štafetu.Zdroj: archiv Přemysla Korandy

„Nejprve jsem byl členem Atletiky Klatovy po dobu čtyř let v kategorii mladších žáků. Tenkrát mě do klubu pozvala paní trenérka Hana Pšajdlová po úspěšném běhu na jeden kilometr. Poté, co mi v roce 2019 přátelé z Atletiky nabídli, abych s nimi jezdil na závody, jsem už tři roky členem oddílu mezi dospělými,“ vypočítával třiatřicetiletý chlapík a zmínil, že v té době vybojoval v Ešus lize celkové třetí místo v kategorii mužů do 39 let. A to se ve velké konkurenci, která v běžecké okresní branži je, zkrátka počítá.

Výchova jako základ duše sportovce

To, že je z Korandy sportovec tělem i duší, který bez jakékoliv pohybové aktivity nedá ani ránu, vděčí zejména svým rodičům a jejich výchově. „Naši mě ke sportu vedli už od malička. Od pěti let hraji tenis, kde se člověk v případě pětisetových bitev také dost naběhá. Jinak závodně běhám od svých jedenácti let, kdy jsem začínal za mladší žáky právě v Atletice Klatovy,“ vzpomíná.

Krásy přírody a šum modrého oceánu

Nejraději však nemá umělé povrchy, které jsou pro atletické ovály typickým rysem. „Nejvíce mě baví běhat v lese a podél oceánu, protože je to v přírodě,“ vysvětluje. K běhání navíc nepotřebuje žádnou extra motivaci. „Běhání a sport jako takový mě moc baví, takže žádnou motivaci fakt nepotřebuji,“ líčí s úsměvem muž, který se chce neustále zlepšovat.

Přemysl Koranda (v modrém) na loňských Vorlíkách v Dolanech.Přemysl Koranda (v modrém) na loňských Vorlíkách v Dolanech.Zdroj: Deník/Martin Mangl

A když se mu to podaří, má velkou radost. „Na závodech mě nejvíce baví to, že se tam mohu potkávat s běžeckými přáteli. Také si porovnávám aktuálně zaběhnutý čas s časem z minulého roku a zlepšení mě vždy potěší. Medailové umístění jako vloni v běhu na Svatobor a všechny odběhnuté závody, to už je pouze taková třešnička na dortu. Raději běhám s partou přátel, protože je vždy sranda,“ neskrývá Koranda své sportovně-životní priority.

Společný snímek skupinky běžců z Klatovska. Na Apeninském poloostrově si Tomáš Dolejš se svými kolegyněmi z Eaglovice teamu mimo jiné zaběhli silniční půlmaraton.
V Ešus lize jsme jedna velká rodina, pochvaluje si běžec Tomáš Dolejš

Navíc má velkou výhodu v tom, že se mu v průběhu jeho kariéry běžce vyhýbají zranění. „Co se týče běhu, tak z něj jsem nikdy zraněný nebyl. Pouze vloni na podzim jsem byl lehce nachlazený, takže jsem běh Klatovskou hůrkou absolvoval v pomalejším tempu,“ konstatuje.

Pořádně zabrat mu dal v loňském roce běh na Svatobor, který se konal pouhý den po běhu na Klenovou. „Závod na Svatobor se běží stále do kopce, to mi dalo zabrat. Radost ale nakonec byla veliká, protože jsem se umístil na druhém místě, což jsem nečekal,“ kvituje.

Petr Vaněček ze Sušice.
Vážil téměř 150 kilogramů, ale rozhodl se změnit. Přestal pít a začal běhat

Ve svém nabitém programu a denním line-upu si ale od běhání rád odpočine. Ovšem jinak než ostatní. Místo pověstného gaučinku si jde zahrát třeba tenis. „Vedle běhu a atletiky hraji závodně ještě tenis. Občas je složité se rozhodnout, zda pojedu na závody v běhu nebo turnaj v tenise, jelikož se akce velmi často překrývají. Rekreačně v zimě běžkuji a letos jsem poprvé zkusil také orientační běh,“ vyjmenovává Přemysl Koranda své aktivity s tím, že každý z těchto sportů mu přináší užitek a určitý druh potřebné zábavy.

Trosečníky v ráji Karibiku nepotkal

Po náročné sezoně vyrazil letos v lednu společně se svými běžeckými kamarády Tomášem Dolejšem a Petrou Benešovou do Dominikánské republiky. V ráji Karibiku si ale „šunky“ neválel. Jak je jeho zvykem, bylo to přesně naopak.

Jezdí i na kole.Jezdí i na kole.Zdroj: archiv Přemysla Korandy

„Dovolená to určitě nebyla. Každý den jsme od rána do večera chodili a poznávali přírodu a život lidí v Karibiku. Obden jsme absolvovali běžecký trénink, abychom nevypadli z tempa před Dolanskou zimní běžeckou ligou, kterou pořádá ešusligová legenda Karel Voráček. Během čtrnácti dní jsme procestovali sever, střed i jih ostrova, ale účastníky Survivoru jsme neviděli,“ vtipkoval a narážel na aktuálně velice populární televizní reality show o přežití na souostroví Velké Antily, kde proti sobě bojují kmeny Mao a Azua.

Zdeněk Rus v akci.
Bez sportu bych si svůj život neuměl představit, říká čerstvý šampion

Závěrem Koranda radí lidem, kteří chtějí začít běhat, ale zatím se neodhodlali udělat ten pověstný první krok, který celou show odstartuje.

„Nejdůležitější ze všeho je, aby vás běhání (nebo i jiný sport) bavilo. Zkuste v tom najít primárně zábavu a potom mohou přijít i další radosti v podobě nějakých úspěchů,“ dodává Koranda s typickým úsměvem.

Václav Anděl je nejen výborným běžcem, ale také milujícím otcem.
Zaběhl parádní půlmaraton. Motorem mu byl syn, který křičel a fandil z kočárku