Petr Frydrych začínal s atletikou v Klatovech. Nyní je známým českým reprezentantem v hodu oštěpem a má za sebou přes své mládí již řadu skvělých úspěchů. Petr odpovídal Deníku na otázky, jak vypadá jeho zimní příprava, co ho čeká v nadcházející sezoně a jak prožil vánoční svátky.

Na loňskou sezonu asi nebudete moc rád vzpomínat. Provázela vás zranění a výsledky také nedopadly podle očekávání.

Ale na druhou stranu vím co zlepšovat. Když začnu stavět na tom, v čem se mi nedařilo, je to dobré pro budoucnost. A zdravotní problémy? Paradoxně mě v sezoně netrápily, spíš jsem kvůli nim nemohl zabrat v přípravě. To byl asi ten důvod, proč nebyly výsledky. Nejdřív mě to ani nenapadlo, nic mě nebolelo, a přesto mi to nelétalo. Až zpětně jsem si uvědomil, že to bylo přípravou.

A co je pro vás největším zklamáním z loňského roku?

Určitě můj výkon na mistrovství světa v Tegu. Sezona byla dlouhá, poslední závod jsem absolvoval 10. července a závod mistrovství světa byl až 1. září. Na dva měsíce jsem se „zavřel“ a doufal jsem, že to konečně prolomím a bude to dobré, ale bohužel se tak nestalo. Ale radost nám tam udělal Víťa Veselý.

A co dělá vlastně oštěpař v zimě?

Hledá teplo (smích). Potřebujeme trénovat venku, a v Čechách to v zimě moc nejde. Dva týdny do 22. prosince jsme byli na Kanárských ostrovech, takže jsme nasávali vánoční atmosféru pod palmami, a 15. února jedeme na dva měsíce do Afriky. Mezi tím nás čeká trénink v Praze a v Nymburku, kde jsou super podmínky, vyhřívaný tunel a vysoká síť.

Jak jste zatím spokojen s přípravou?

Bolístky žádné nejsou, i záda mi dovolují naplno trénovat. Hodně se zlepšuji v tom, v čem potřebuji, nově mám zapojenou i psycholožku, takže je to zatím na dobré cestě k olympijské sezoně.

Na co myslíte na závodech před hody? Máte nějaký rituál?

Ne, nemám. Člověk myslí hlavně na techniku, ale v závodě už musí být veškeré vazby automatické, takže se může myslet na jednu dvě věci. No a nahecovat se. Ale někdy je v závodě tyhle všechny věci těžké skloubit dohromady.

Když vám třeba nevyjde první pokus, jak se motivujete?

To je různé. Když je forma a zkazí se první pokus, tak člověk věří, že to bude dobré. Vím, co jsem udělal špatně a na tom se dá stavět v dalších pokusech. Ale rozhodně to nikdy nevzdávám, bojuji až do poslední chvíle.

A co Ježíšek, co přinesl našemu výbornému oštěpaři?

Vzhledem k tomu, že se chystáme s přítelkyní, která bude v létě končit magisterské studium, společně bydlet, tak jsme dostali společné dárky do našeho bytu – ručníky, skleničky, nářadí a tak.

Jak jste strávil vánoční svátky?

Silvestra jsem prožil tradičně s kamarády v Nýrsku, to bylo fajn. A mezi svátky jsme s přítelkyní vyrazili na Šumavu ke známému do rodinného penzionu. Úžasný relax – zatápěli jsme si v krbu, chodili na běžky a na výlety. Bylo to moc hezké a teď už musím zpátky do reality.

Kdy se můžeme těšit na váš první závod?

Letos začínám 8. května v Klatovech na Velké ceně, kde chci hodit kvalifikační limit na olympijské hry. A limit už mám z loňska, potřebuji ho proto letos potvrdit B limitem, který je 80,50 metru. Sice v ten samý den se koná náš srdcový závod v Olomouci, ale určitě dám přednost Klatovům. Musí tu ale být vytvořeny podmínky pro to, aby byl limit uznaný, ale věřím, že to klatovský atletický oddíl zajistí a budu tomu i v případě potřeby nápomocen.

Letošní sezona bude hodně nabitá…

To ano. Jsou olympijské hry, mistrovství Evropy a Diamantová liga. Takže kalendář závodů budeme muset pořádně rozvrhnout. Je třeba závod v Šanghaji, za dvanáct dní závod v Americe, mezi tím Zlatá tretra, potom je Oslo. Takže během dvou týdnů jsou čtyři závody na různých stranách zeměkoule, takže možná se bude muset něco vypustit.

Děkuji za rozhovor a budeme vám držet všechny palce.