Kajakářka Karolína Galušková, členka oddílu KVS Sušice, právě v těchto dnech absolvuje zimní tréninkovou přípravu ve Spojených arabských emirátech. Tuto destinaci zvolila poprvé a jak sama říká, zatím nelituje…

Jak dlouho trvala cesta a jaké to tam je?

Do Dubaje je to z Mnichova pouze sedm hodin letu a pak necelé dvě hodiny autem do tréninkového centra v Al Ain. Na Nový Zéland, kde jsem měla zimní přípravu dva poslední roky, to byly téměř dva dny cestování, a pak jsem se dávala ještě dva dny dohromady. Je tu sice kolem dokola samá poušť, ale je tu příjemné teplo, voda pěkná, spousta kamarádů z celého světa, dá se velmi dobře trénovat a poté se ještě se zbytky sil učit do školy.

Když se ohlédnete za rokem 2013, měla jste hodně úspěchů na domácí scéně. Vyhrála jste mistrovství České republiky juniorů a umístila se na skvělém třetím místě na mistrovství České republiky seniorů. S přehledem jste vyhrála Český pohár juniorů a dokonce i Český pohár seniorů. Jste spokojená?

Být celkově v Českém poháru do třetího místa a získat tak mistrovskou třídu, kterou mají jen tři nejlepší ženy, jsem si vždycky přála. Nakonec se mi podařilo ČP dospělých vyhrát a mám radost, že celý příští rok budu jezdit se startovním číslem 1. Loni jsem sice jezdila se zlatým číslem mistra republiky, ale tam bylo napsáno číslo 5.

Na mezinárodní scéně jste jako sušická kajakářka také byla vidět. Odjela jste mistrovství Evropy a mistrovství světa juniorů a zároveň měla jako čtvrtá žena české dospělé nominace možnost odjet sérii Světových pohárů.

Asi největší důležitost minulé sezony přiřazuji svojí první účast na seriálu Světového poháru profesionálů, kde jsem skončila celkově na 14. místě. Bylo to hrozně moc zkušeností, za které jsem ráda. Zažila jsem atmosféru velkého závodu a viděla, jak jezdí ti nejlepší. Sama jsem byla překvapena, že se mi několikrát povedlo v rozjížďkách zajet jízdu do třetího místa. Na SP v Augsburgu jsem byla dokonce celkově šestá.

Poslední mistrovský juniorský závod ve své kariéře jste odjela v srpnu 2013. Bylo to mistrovství Evropy juniorů ve Francii. Voda, na které do té doby byly odjety jen největší seniorské závody, byla extrémně těžká. Prý nejobtížnější juniorský závod v historii…

Bez pochyb se voda v Bourg St. Maurice řadí k těm nejobtížnějším, na kterých jsem kdy závodila. Stála jsem na startu finále a asi minutu před startem jsem se dozvěděla, že jsme na startu poslední tři holky a žádná ze sedmi před námi to nesjela s tím, že by trefila všechny branky. To se snad ještě nikdy nestalo. Jela jsem tedy opatrněji a nehonila jsem se jako v kvalifikaci, kdy jsem vyhrála asi o šest sekund. Jakákoli medaile byla pro mě důležitá, protože ta mi garantovala 100% účast na dubnovém mistrovství světa v Austrálii. Jela jsem sice nejrychleji, ale cestou se na mě nalepily dva doteky branek v podobě čtyřsekundové penalizace. Tak jsem byla druhá.

I pro rok 2014 máte své cíle, ale rok to bude dost obtížný. Konec dubna a první půlka května budou pro vás jedny z nejnáročnějších týdnů ve vašem dosavadním životě…

Od 24. do 27. dubna jedu v Sydney na olympijské slalomové dráze mistrovství světa v kategorii do 23 let, kde budu nejmladší účastnice. Odsud se vracím prvním letadlem rovnou do maturitních lavic a zároveň do dnů, kdy se jede nominace do seniorského národního týmu proti hvězdám, jako je Štěpánka Hilgertová nebo Kateřina Kudějová. Nedovedu si moc dobře představit, jak to bude takhle dohromady fungovat. Taťka říká, že větší tlak dělá větší výkon a ať se nebojím, protože jsem na výkony pod tlakem dobře natrénovaná. Kdybych ale v tomhle „trojboji" dala všechno aspoň za tři, byla bych moc ráda.

Slovo otce a trenéra Vladislava Galušky

Já osobně beru Karolíninu účast a výsledky na Světovém poháru jako nejdůležitější moment roku 2013. Mohlo to být ještě o hodně lepší, ale na posledních Světových pohárech se Karolíně moc nevedlo. Sezona na ni byla hodně dlouhá a byla i psychicky náročná. Zatímco senior absolvoval na jaře čtyři nominační závody do reprezentačního týmu, Karolína, která byla posledním rokem juniorkou, jich v roce 2013 odjela čtrnáct! V době, kdy se profesionál připravoval na velké závody, Karolína se stále honila za výsledky, aby se někam nominovala. Musela odjet několik závodů do juniorského reprezentačního týmu a několik závodů do seniorského reprezentačního týmu. Zbytek nominačních závodů byl na dubnové mistrovství světa 2014 v Austrálii do reprezentačního týmu do 23 let. Pak mi přišlo, že ještě byla ke konci sezony znechucena tím, jak dopadlo mistrovství světa juniorů v Liptovském Mikuláši. Chtěla na to, co se tam přihodilo, rychle zapomenout, ale to asi nejde. Přijela do cíle finálové jízdy a výsledná tabule ukázala, že vyhrála mistrovství světa o 10 sekund. Takový rozdíl historie nepamatuje… Blahopřání, telefonáty, radost, rozhovory. Vypadalo to jako krásná tečka za juniorským věkem. Ale po 40 minutách, chvilku před vyhlášením, dostala Karolína dodatečně 50sekundovou penalizaci. Prý ji v bráně č. 6 chyběl kousíček brady. I když se všichni brankoví rozhodčí shodli, že průjezd byl dobrý, nakonec někdo od videa, kdo Karolíně nepřál, posuzoval průjezd z nějaké kamery odkudsi.