Po fantastickém dvacátém místě na Red Bull Crashed Ice v Bostonu přidal klatovský závodník v Ice Cross Downhillu Václav Kosnar devatenácté místo na závodě ATSX 500 v Mont Du Lac ve státě Wisconsin. A to i přesto, že ho v týdnu před samotným závodem zužovaly zdravotní trable.

„Původně jsem měl jet kvalifikaci na závod v Mont Du Lac ve čtvrtek, ale to by asi nedopadlo dobře. Chytil jsem nějakou nemoc, asi zánět průdušek, a nebylo mi vůbec dobře. Naštěstí mi pořadatelé vyšli vstříc, zabraly prášky a já mohl až v pátek odjet solidní kvalifikační jízdu. Na to, že jsem byl ve stavu, kdy jsem nemohl dýchat, mluvit, měl horečky a zimnice, a kvůli tomu všemu vynechal tréninky, to nebylo špatné. Také jsem se mohl vyhnout pátečnímu LCQ závodu a před hlavním sobotním závodem jsem mohl odpočívat,“ popsal své problémy Václav Kosnar, který, jak už bylo řečeno, skončil na devatenácté pozici a do světového žebříčku se mu povedlo připsat si 125 bodů.

„A to jsem si ve čtvrtek myslel, že mám po závodě. Bylo mi fakt špatně a čeští kluci na pokoji na mě koukali jako na „zombíka“. Vůbec se jim nedivím a jsem rád, že to se mnou vydrželi,“ podotkl.

„V pátek ráno se mi nic nechtělo, ani z postele, z ní už vůbec ne. Rodina mě ale pořád přemlouvala, ať to zkusím, a jsem jim za to vděčný. Po nutné ranní sprše jsem se nakonec až tak mizerně necítil,“ pokračoval mladý klatovský bruslař, kterého nepříjemnosti provázely i po skončení závodu.

„Vzhledem ke svému stavu jsem se opravdu těšil, až to všechno bude za mnou. Pak nám ale v sobotu dopoledne před odjezdem přišel mail se zrušeným nedělním letem. Bylo nám oznámeno, že poletíme domů v pondělí nebo úterý. Jenže já už nechtěl ve Státech zůstat ani o hodinu déle. Naštěstí se nám podařilo najít jiný nedělní let,“ řekl s velkým oddychem.

BOUCHAČKA, BIZON A PRÁCE S FRÉZOU

Kosnar strávil v Americe dva týdny. Připsal si velké úspěchy a další body do rankingu. Mimo to i další cenné zážitky a zkušenosti. „Když jsme se přesouvali z Bostonu, tak na letišti v Minnesotě nás vyzvedával statný Afroameričan, hrdý Newoyorčan žijící tři roky v Minnesotě. Rozhovor s ním byla velká zábava. Řekl nám, jak Amerika vypadá jeho očima, nebo očima Američana vůbec. O obyvatelích New Yorku prohlásil, že jsou to zloději, každý to tam zkouší na každého. V souvislosti s tím nám ukázal bouchačku, kterou s sebou vozí v kastlíku. Všechno to komentoval slovy „you never know“ (nikdy nevíš – pozn. autora),“ přidal Kosnar trošku strach nahánějící historku z pobytu za velkou louží.

„Odvezl nás k velkému baráku, zapadlém v poli, s obrovskou garáží. Ta se stala na tři noci naši noclehárnou. A proč zrovna sem? Jeden z jezdců, co tu bydlí, má na tomhle pozemku asi 270 metrů dlouhou ledovou trať. Ale jelikož byl kalendář hodně nabitý, tak trať byla pěkně zapadaná sněhem. Do jedné v noci jsme ji odklízeli a já v zápalu práce s frézou nehleděl na to, že vypadám jako sněhulák. Druhý den na mě přišla teplota, bolest hlavy a krku,“ přiznal Václav Kosnar pravděpodobné příčiny svého onemocnění.

„Před odjezdem nás pak vzal za barák, kde schovával mládě bizona, a zavedl nás přímo k němu do ohrady. A i když to bylo teprve mládě, byl to velký obr,“ pousmál se Kosnar, jehož teď ale místo cesty k závodu v kanadské La Sarre čeká cestování po doktorech.
„Lékařka v Česku mi řekla, že do Kanady závodit rozhodně nepoletím. Místo toho pojedu na RTG plic,“ smutnil klatovský sportovec.