Chtěl bych jednou vyhrát mistrovství světa, přeje si mladý tvrďák z Hammers gymu

Jak jste se dostal k bojovým sportům? A jak dlouho se věnujete kickboxu?
K bojovým sportům mě přivedli rodiče, když mě v pěti letech přihlásili na karate. O sedm let později jsem ale „přestoupil“ na kickbox, na který se specializuji a věnuji se mu dodnes.

Kolikrát týdně trénujete? Za normálních okolností i teď, kdy je kvůli koronaviru všechno zakázané…
V normální době trénuji většinou třikrát týdně, ale když jsem v přípravě na nějaký zápas, tak skoro každý den. Teď v době zákazů je to samozřejmě o něco složitější. Buď si jdu sám zaběhat nebo se s někým z klubu sejdu a trénujeme společně venku.

Zdroj: Archiv Filipa Lagrona

U bojových sportů je směrem k zápasům velmi důležitá váha vlastního těla. Je složité dostat se na požadovaný limit?
Složité to určitě je, ale na druhou stranu, když jste v pravidelném tréninku a držíte si jednu váhovou kategorii, tak to zase takové trápení není (úsměv).

Sport a strava. Velmi podceňované, ale důležité téma. Jaký je váš jídelníček v době, kdy nezápasíte, a v době, kdy se připravujete na souboj?
Když nezápasím, tak svůj jídelníček příliš neřeším a jím skoro všechno. A když se připravuji na souboj? To záleží na tom, kolik vážím a na kolik kilogramů se potřebuji dostat. Když vážím o trochu víc, tak začínám hubnout zhruba týden před vážením.

Jaké jsou vaše doposud největší úspěchy?
Jsem mistrem a vicemistrem Evropy a také jsem vyhrál Irish Open, což je největší turnaj na světě v kickboxu.

Jaký byl váš sportovní rok 2020? A co všechno jste kvůli covidu letos zmeškal?
V únoru jsem vyhrál právě Irish Open v Irsku a v září mistrovství České republiky. Kvůli covidu jsem přišel o evropské a světové poháry, a také o mistrovství světa, což mě moc mrzí.

Rád vaří. Asi tam nějaké společné geny budou, směje se Pohlreich z Běšin

Jste stále velmi mladý sportovec. Jaký je váš životní a sportovní sen?
Životní sen? Určitě bych chtěl být úspěšný ve všem, co budu dělat, a co se týče sportovního snu nebo cíle, chtěl bych jednou vyhrát světový šampionát.

Máte nějaký sportovní vzor, který vás motivuje a vzhlížíte k němu?
Těch by bylo více, mám jich celkem hodně, ale v současné době mám nejraději asi Mika Tysona.

Studujete gymnázium. Je pro vás složité skloubit školu s kickboxem?
Je to obtížné především v době, kdy se připravuji na nějaký zápas a musím tomu věnovat více času.

Zdroj: Archiv Filipa Lagrona

Co jinak rád děláte ve svém volném čase?
Volného času mi moc nezbývá, ale když už, tak rád někam zajdu s kamarády a jsem se svou přítelkyní.

S kickboxem jste toho zažil už hodně. A jistě jste díky tomuto sportu měl možnost navštívit řadu zemí. Kde se vám nejvíce líbilo?
Asi v tom Irsku (úsměv).

Prožil jste někdy během své kariéry chvíle, že s kickboxem seknete? Že už to zkrátka nechcete dělat?
Ano, prožil. Ale snažil jsem se najít nějaký nový cíl a motivaci, což třeba teď pro mě bylo mistrovství světa, které nám ale kvůli covidu bohužel zrušili.

Spoluhráči očima kapitána. Blázen na svobodě i borec, který kope jako elektrika

Odnesl jste si z kickboxu někdy nějaké vážné zranění?
Jo, při zápase jsem si zlomil ruku a musel jsem na operaci. Nic moc jsem si z toho ale nedělal. Chvíli jsem měl pauzu a brzy začal trénovat.

Kdo vás v tom, co děláte, nejvíce podporuje?
Samozřejmě moje rodina.

Otázka na závěr. Jak byste sám sebe charakterizoval?
No… jsem takový anděl (směje se).