Pošumavské družstvo je v letošním ročníku nejvyšší soutěže kraje blízko titulu. Do konce přerušené sezony zbývají odehrát pouze dvě kola a Klatovy mají v čele tabulky tříbodový náskok.
Senzační postup mezi třetiligovou smetánku je tak velmi blízko a na této spanilé jízdě má lví podíl právě talentovaný stolní tenista. Adam Končal letos v divizi odehrál 41 zápasů a pouze jedenkrát odešel poražen. V žebříčku plejerů dle koeficientu ELO nemá hráč, jenž se narodil ve znamení Střelce, konkurenci. A o žebříčku procentuální úspěšnosti vyhraných zápasů je tak zbytečné vůbec mluvit.
My jsme nyní rodáka z hlavního města okresu vyzpovídali v rámci projektu „Deník představuje talenty“. V exkluzivním rozhovoru se dozvíte spoustu zajímavých věcí, včetně toho, co mladý sportovec a lídr individuálních statistik divizní soutěže v době nouzového stavu nejčastěji dělá.
Adame, v letošní sezoně vám chybí k vytouženému postupu mezi třetiligovou smetánku malý krůček. Sezona je nyní pozastavena, ale jak bys zhodnotil její dosavadní průběh?
Asi dobře, jsme první. Bohužel se teď nehraje, vyšlo to takhle těsně před koncem. Nedá se nic dělat, musíme se s tím smířit. Ale věřím, že po pauze to dotáhneme do vítězného konce.
Zaujali mě (a nejen mě) tvé osobní statistiky. V žebříčku hráčů divize podle hodnocení ELO i procentuální úspěšnosti figuruješ na prvním místě, když jsi si během celé sezony v singlu prohrál pouze jediné utkání. Jak si spokojený se svými výkony?
Tato sezona je pro mě zatím velmi vydařená. Některé zápasy ale byly hodně těžké, takže jsem rád, že většinu z nich jsem nakonec dotáhl do vítězného konce. Minulý rok jsem hrál v Plzni aktivně třetí ligu, a to pro mě byla obrovská zkušenost. Hodně jsem toho tam pochytal a zlepšil se.
Prozradil jsi, že jsi vloni hrál v Plzni. Jakými kluby sis ve své kariéře tedy prošel?
První dva roky aktivní kariéry jsem hrál v Klatovech. Třetí rok jsem přestoupil do klubu TJ Sokol Plzeň V., kde jsem v podstatě až doteď. Pátou sezonu jsem byl na střídavém startu v jihočeských Strakonicích a šestý rok aktivní kariéry jsem do Strakonic odešel na hostování. Nynější ročník jsem opět na hostování, ale už tady doma v Klatovech.
Jak se vlastně stalo, že jsi začal hrát stolní tenis? Kdo tě k němu přivedl? Jak dlouho hraješ stolní tenis?
Někdy ve druhé třídě jsem začal hrát tenis. Stejně jako můj brácha. Ten jsem hrál zhruba čtyři roky, ale už mě to moc nebavilo, tak jsem se rozhodl, že bych chtěl začít dělat nějaký jiný sport. Zkusil jsem tedy stolní tenis, u kterého jsem už zůstal. Aktivně ho hraji sedm let, jeden rok jsem chodil k Danielovu Javorskému do garáže. Ten mě v podstatě naučil všechno, co umím. Za to jsem mu vděčný.
Právě s Danielem Javorským v této sezoně tvoříte pár do čtyřher, které jsou součástí divizních bojů. Společně jste dosáhli deseti výher a pouze třikrát jste padli. Jak se ti s ním spolupracuje?
Řekl bych, že s Danem jsme si parádně sedli. Myslím, že nám to spolu celkem jde (usmívá se).
Říkal jsi, že jsi začínal s tenisem, který tě ale časem omrzel. U ping-pongu si však zůstal. Proč? Co tě na něm nejvíce baví?
Úplně všechno. Emoce, úspěchy i neúspěchy. A také srandičky v týmu. Všechno je zkrátka bezva. Jasně, někdy jsem měl chvíle, kdy jsem si myslel, že s tím fakt seknu, ale tomu se nyní s odstupem času už jenom směji.
Co další sporty? Když pomineme tenis a stolní tenis?
Rád si zahraji jakýkoliv sport. Snažím se od malička sportovat. Hlavně s bráchou, anebo s kamarády.
Ale sportovat nemůžeš 24 hodin denně, jistě potřebuješ i odpočinek. Jak se od stolního tenisu i jiných sportů nejlépe odreaguješ?
Vždy, když mám volno, tak se snažím odpočívat, a to jakýmikoliv činnostmi, u kterých nemusím moc přemýšlet, nebo nejsou nějak fyzicky namáhavé. Minulá léta to bylo v tomto ohledu mnohem náročnější, takže jsem rád, že se to uklidnilo. Z hlediska časového i náročnosti.
O tvých fantastických statistikách jsme už mluvili. Prozraď čtenářům, jaké to je porážet mnohem starší a zkušenější protivníky?
Ty jo, tak nad tímhle jsem nikdy nepřemýšlel (směje se), ale beru to tak, že soupeř jako soupeř. Ať je starší, mladší nebo zkušenější. Vždy jsem rád, když předvedu výkon, se kterým mohu být spokojený.
Jaký je tvůj velký sen? Čeho by jsi chtěl dosáhnout?
Do budoucna bych si chtěl založit hudební skupinu a žít šťastný život. Jinak moc nesním, abych nebyl zklamaný, kdyby to třeba nevyšlo…
Máš nějaké motto, podle kterého se řídíš?
Nevím, zda je to úplně motto, ale vždycky chci být sám sebou (usmívá se).
Aktuálně je u nás vyhlášen nouzový stav. A zřejmě ještě dlouho potrvá. Sportoviště i školy jsou uzavřené. Jak tedy trávíš svůj volný čas?
Nejčastěji doma. Kde také jinde, že? (směje se). Ale určitě se snažím každý den něco dělat. Ať už se jedná o nějaké posilování, běhání nebo jízdu na kole.
