Je pravda, že máte stále větší problémy uspořádat tyto závody?
Ano je to čím dál horší. Už se začínají rušit i stálá závodiště a enduro je takříkajíc na odstřel.
Nedivte se, stále je tento sport spojován s ničením přírody.
Ano,tak to bohužel je, ale skutečnost je jiná. V nezávislé studii se enduro umístilo až na třetím místě za lyžováním a horskými koly. Přihlíží se tak mimo jiné k masovosti, stálým úpravám krajiny nebo nárazovosti. Enduro a životní prostředí, to je debata na dlouho a má několik rovin.
Jak to myslíte, několik rovin?
Tak například ovzduší. Naše motorky prý produkují zplodiny, ale pikantní je, že to tvrdí i lidé, kteří najezdí za rok desetitisíce kilometrů svým autem a nebo létají každý rok na dovolenou. Současné čtyřtaktní motocykly jsou vysoce výkonné a spotřeba (a tedy i zplodiny) jsou tam výrazným ukazatelem. U dvoutaktních motocyklů je dnes směs 1:50 a díky vysoce kvalitním olejům ani nepoznáte, že je tento motor dvoutakt.
A co ničení krajiny?
Při organizovaných závodech se tratě dají do pořádku nebo se koleje zatáhnou sami, a za pár měsíců nikdo neví, že se tam jelo. U neorganizovaného ježdění je to horší. Bohužel i mezi jezdci se najdou takoví. Ale jinak si myslím, že například při různých stavbách, těžbě a podobně se udělají daleko větší škody a nikomu to nevadí. Podle mé zkušenosti se dělají například daleko horší škody zakládáním různých bioprostorů. Stejný názor mají na tohle i zemědělci. Rozšiřují se tím náletové dřeviny, zavírají se cesty a hnijící voda z takovýchto prostorů ničí toky a rybníky. Jednou mi bylo řečeno: „Pane Benda, opovažte se zničit ty dřeviny!“ Náletovým dřevinám, které byly zničeny pasoucím se dobytkem, jsme se vyhnuli a co myslíte? Za deset dnů nastoupily firmy a celou oblast zplanýrovaly a dřeviny seštěpkovaly.
Další otázkou jsou jistě voda a vodní toky.
Zkuste říct na životním prostředí, že pojedete přes vodu, a je konec. Přitom za každou vesnicí je potok, do kterého tečou splašky z celé vesnice včetně fosfátů, kyselin, jedů. Rád chodím na procházky cestou necestou a mohl bych vyprávět. Denně se prodávají jedy a postřiky na trávu a plevel, louh a podobné věci, a to jde všechno do půdy a následně do vody, potoka, rybníka. Dnes už nenajdete rybník s čistou vodou a proč asi? Mají to na svědomí motorky? Jděte se podívat na parkoviště před obchodní dům, když prší. Olejové skvrny z automobilů stékají do dešťové kanalizace a ta, jak je známo, přes čističku neteče. Zabývá se tím někdo? Raději ne.
A co zvěř a její plašení?
Dnes se dělá estráda už jen z možnosti, že se jede někde, kde jsou třeba užovky. Já mám na chatě hadů tolik, že nevím co s nimi. Neničím je, a například loni jsem v určitém období jezdil na kole v okolí Pačejova a pomáhal slepýšům přes silnice. Do půlky silnice se dostali, ale dál už neměli síly. Jiné je to s lesní zvěří. Tam se dostáváme do tvrdého sporu s myslivci a ten se pěkně vyostřuje. To, že se plaší zvěř, je samozřejmě nesmysl, to ví i myslivci. Jinak by se vystresovaná zvěř nepásla několik metrů od silnice, kde jezdí kamiony. Je to jen taková zástěrka. Jeden myslivec napsal, že motorky plaší zimou zesláblou zvěř, a já viděl za týden myslivce, kteří tu zesláblou zvěř lovili. Myslivost se stala dnes velmi výhodným artiklem. Do naší republiky se hrnou střelci nejen z celé Evropy. Za to se pěkně platí. Dnes je například naprosto běžné střílet do zvěře z terénních aut. Dříve narození myslivci pomalu odevzdávají svá žezla mladším a většinou je praxe taková, jakou jsem popsal. Ať mi prominou ti poctiví. Stát ještě vydá zákon na ochranu toho všeho, na životním prostředí je pracovník – myslivec a je to. Je jasné, že když touto zálibou žijí poslanci a senátoři, lidé politicky a ekonomicky mocní, vše se jen tiše toleruje a kryje. A teď si představte třeba Paroubka nebo Svobodu na terénní motorce.
Teď to vypadá, že enduro je úplně neškodné…
Tak to zase není. Někdy se stane, že vidím věci, které se mi po závodech také nelíbí, a je to pro mě zkušenost pro další závody. Po závodech se všichni starají, jestli se nenapáchaly nějaké škody, ale když fotbaloví fanoušci ničí vlaky, stadiony, napadají spoluobčany, na to nikdo nereaguje a když, tak jen na oko. Kdo platí kordony policistů, nikoho nezajímá, ale enduro – hr na něj. To, že enduro jezdí slušní lidé, kteří chodí do práce a platí daně, nikoho nechce zajímat. A jsme u další skutečnosti. Čí je státní půda, lesy, vody a podobně? Státu a tedy i moje, vaše a kluků na motocyklech? V současné době je nejsnazší enduro potírat a zakázat hned při zmínce. Jak je třeba možné, že jeden úřad životního prostředí soutěž v lese dovolí a druhý ji zakáže? Jak je možné, že si nemohu uspořádat závody na svém pozemku?
A co na závěr?
Já jsem přesvědčen, že je to jedna velká hra na ekologii. Z mého pohledu banality se hlídají, aby se velké věci mohly zamést pod koberec. A tak je to i s endurem. Vezměte si například oblast drog. Víte, kolik politiků a úředníků si na drogách postavilo svoji kariéru a existenci? Je to i jedna z oblastí, jak se zviditelnit před volbami. Co je politikům do několika bláznů na motorkách? S nimi se nikdo nezviditelní.
Tak to vidíte dost černě.
Snad se to zlepší. Já osobně vkládám velkou naději do mladé generace. Setkávám se s mladými lidmi na závodech a jsou super. Jen dostat šanci. Nic jiného už nám taky nezbývá a je pravdou, že jsou nám mladí prezentováni jako feťáci, násilníci a lenoši. Ale vždyť jsou to naše děti.