Proč se někdy Měsíc zdá být oranžový?

Jen před pár týdny se lidem v Evropě a v Americe naskytla jedinečná podívaná. Na obloze zářil takzvaně superkrvavý Měsíc. Přirozená družice Země měla opravdu tmavě oranžovou barvu. Byť v tomto případě šlo o poměrně výjimečnou událost, neboť se zbarvení Měsíce zrovna časově shodlo se superúplňkem, pravdou je, že občas se opravdu Měsíc zdá být zbarvený do oranžové či rudé barvy. Proč tomu tak je? Vysvětlení jevu se věnuje osmadvacátý díl pravidelného seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí.

Ti, kteří sází na možnost, že se nějak skutečně změní zbarvení Měsíce, ale zůstanou zklamáni. Ve skutečnosti totiž za oranžovým či červeným Měsícem stojí zemská atmosféra, která si pohrává s lidským zrakem.

Právě zemská atmosféra dodává Měsíci zdánlivě jiné zbarvení, i když přirozená družice samotná zůstává po celou dobu stejná. „Když Měsíc vychází nebo zapadá, tak je zřetelně oranžovější, než normálně. To je způsobeno zemskou atmosférou. Když se objekt nachází nízko nad obzorem, tak se na něj díváme skrze hustou vrstvu atmosféry a ta odebírá modré fotony. To znamená, že Měsíc nezčervená, ale je 'odmodrán',“ vysvětluje astronom a ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Podle něj je to podobně i se Sluncem – i to se totiž ve chvíli, kdy zapadá a vychází, zdá být oranžovější nebo červenější. Ovšem i v tomto případě platí, že hvězda samotná zůstává stále stejné barvy, jen pohled na ni skrze hustou vrstvu zemské atmosféry ze Slunce dělá oranžově zbarvený objekt.

Kolik cizích jazyků se člověk dokáže naučit?

Ovšem zatímco při východech a západech či astronomických úkazech, jako byl ten starý pár týdnů, se Měsíc a Slunce skutečně zdají být jinak barevné, když je ohlášen třeba růžový úplněk, jde už o jiný případ. Lidé totiž u takového úplňku nijak zvláštně zbarvený Měsíc neuvidí. „V tomto případě nejde o astronomické termíny, ale o farmářské. Navíc se liší lokálně, takže třeba v České republice se danému superúplňku bude říkat jinak, než například v Americe,“ upozorňuje Dušek.

Předci totiž při pozorování oblohy v souvislosti s ročním obdobím či zrovna aktuální zemědělskou situací jednoduše přiřkli úplňku nějaké pojmenování, které ovšem nijak se vzhledem úplňku samotného nesouviselo. Takže třeba růžový nebo červený úplněk skutečně růžový ani červený není a nejde při něm ani o žádné optické hrátky.