Obsahuje totiž úpravu, podle níž by stát nevyplácel přídavek na bydlení rodičům, jejichž dítě zamešká víc než 100 hodin výuky a nedoloží to potvrzením o absenci ze zdravotních důvodů.

Opozice i neziskové organizace šéfku resortu vyzvaly, aby předlohu stáhla. Maláčová to odmítá s tím, že v některých regionech až šestnáct procent dětí nedokončí základní školu a roste i počet negramotných.

Nebojte se, staráme se i o jiné

Na její apely, aby se problém řešil komplexně, tedy především výstavbou sociálních bytů, velkorysým financováním terénních služeb či trestáním obchodu s chudobou, prý rok a půl nikdo nereagoval.

„To ale nelze řešit tím, že se předloží blbý zákon,“ myslí si šéf KDU ČSL Marian Jurečka. Také ekonom Štěpán Jurajda je přesvědčen, že sankcemi se úspěchu docílit nedá. Nejprve je podle něj nutné masivně do této oblasti investovat, neboť každé „zachráněné“ dítě ze sociálně znevýhodněného prostředí se státu mnohonásobně vyplatí.

Levárny na dopravě

S tím naprosto souhlasím. Jenže nikdo na to neslyší. O potřebě Marshallova plánu pro Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj se mluví minimálně dvacet let. Nestalo se nic, neboť na pomoci slabým, poníženým, chudým a nepřizpůsobivým se volby nevyhrávají.

V poměrech obecné zabedněnosti sankční přístup proto na místě je. Nepřijde-li žák měsíc a půl bez lékařského potvrzení do školy, musí za to rodiče nést odpovědnost. Je na státu, jak jim to dá najevo. Když to neumí pozitivně, holt dojde na krácení dávek. Něco se ale udělat musí.