Redukce spárkaté zvěře je nutná, ale za dodržení určitých morálních a tradičně etických pravidel. Samotnému mi není osud populace jelení zvěře na Šumavě lhostejný a vím, že za současného vedení NP Šumava, je zacházeno s jelení zvěří jako s podřadným druhem, bez respektu k přírodě a životu.

Obrázky postřelené a posléze dostřelené laně v článku J. Mánka zcela realisticky ukazují, jak vypadá plod laně, která by během několika dnů porodila. O tom, že se na „jednom“ územním pracovišti NP Šumava loví laně ve věku 21, 22, 23 měsíců, není pochyb. Tyto laně jsou s velkou pravděpodobností březí.  Zákonem je to sice povolené, ale za hranou veškeré etiky a morálky. Pokud vím, definice ochrany přírody a poslání Národních parků přece vychází z etiky, morálky a slušného chování k přírodě. Nebo ne?

Podle databáze NP Šumava bylo v tomto období v roce 2020 uloveno 8 laní ve věku 21 a 22 měsíců. V letošním roce 18 laní ve věku 21, 22 a 23 měsíců. Poslední dvě laně byly uloveny dokonce až 5. května a 10. května. S vědomím o datech narození jelení zvěře se jedná o termín hraničící s jejich druhými narozeninami. Jsem aktivní lovec a vím, že lovit laně v tomto věku, je velmi riskantní, protože málokdo dokáže v terénu posoudit, zda je laň dvou nebo tříletá, protože rozdíl v konstituci těla je minimální. Pakliže je ulovena laň starší 24 měsíců, jedná se o pytláctví. Lovit laně do věku 24 měsíců v jarním období bylo zaměstnancům doporučeno vedením správy NP, v rámci redukce stavů jelení zvěře. Ze šesti územních pracovišť pět toto doporučení odmítlo s tím, že lov laní do věku 24 měsíců je v tomto období velmi riskantní. Pouze „jedno“ územní pracoviště lov laní do 24 měsíců věku realizovalo.

Proč se tak děje? Za vším hledej peníze.

Paušální odměna za odlovení netrofejového kusu jelení zvěře je stanovena ministerskou instrukcí = 1000 Kč
Motivační příplatek za odlovení laně = 300 Kč
Prémie na konci roku za každý odlovený kus = 100 Kč
Mimořádná prémie, pokud je splněn tzv. cílový plán = cca 443 - 871 Kč/za kus jelení zvěře.

Odlovení jednoho kusu přijde Správu NP Šumava na cca 1800 - 2000 Kč. Na „jednom“ Územním pracovišti to při stanoveném plánu 260 ks činí kolem cca 500 000 Kč.

Správa NP bojuje s nedostatkem financí, často nemá na platy svých zaměstnanců, často zde dochází k reorganizacím z důvodu zeštíhlování organizace, ale na podporu redukce jelení zvěře i formou střílení mladých laní ve velmi choulostivém období má. Smutné na tom je, že instrukce jsou vydávány přímo vedením NP. Je nutné říci, že na většině územních pracovišť se tyto „prasárny“ nedějí, ostatní lesníci Správy NP Šumava se k jelení zvěři chovají slušně.

Další zarážející činností „jednoho“ Územního pracoviště jsou společné lovy. Instrukce MŽP č. 5/2011 - managementu volně žijících živočichů, kteří jsou zvěří (péče o zvěř a myslivost) na území národních parků k takovým lovům říká následující: „Tento způsob lovu nelze provádět na honebních pozemcích s výskytem tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a rysa ostrovida“. K těmto zvláště chráněným živočichům v posledních letech přibyl ještě vlk.

Co vlastně říká zákon o myslivosti o společném lovu? Společný lov je loveckou akcí za přítomnosti minimálně 3 střelců a počtu loveckých psů stanoveného podle § 16 vyhl. č. 244/2002 Sb. V tomto smyslu se tedy za společný lov nepovažují lovy odchytem, loveckým dravcem, norování apod., ale jen lovy se střelnou zbraní. Pro společný lov zákon předpokládá vystavení hromadné povolenky k lovu (seznamu osob). Hromadná povolenka k lovu se vystavuje, i když všichni střelci mají povolenku k lovu, poněvadž v ní nemají uvedeny druhy zvěře, které právě lze lovit jen na společném lovu. Společný lov je akce plánovaná a řízená uživatelem, nemůže tedy jít o náhodné setkání 3 střelců. 

Pro obejití pravidel se v NP Šumava začal užívat název "Individuálně společný lov".

Jak vypadá individuálně společný lov na jednom Územním pracovišti v NP Šumava? Ráno objede lesník vytipované lokality termovizí, která mu ukáže přítomnost zvěře. Během dopoledne  služební auta dopraví  zaměstnance územního pracoviště (9 lesníků, 3 technici, 1 vedoucí ÚP) na místa a pomocí loveckých psů se akce realizuje. Asi nic nepřijatelného, jen to, že tyto akce jsou prováděny průměrně dvakrát do týdne od počátku října až do jarního období. Těchto akcí proběhlo na „jednom“ Územním pracovišti kolem třiceti. Bohužel tyto akce probíhají i v jarním období, když zvěř potřebuje nejvíce klidu, zejména březí laně. Co se stane s vysoce březí laní, která je štvána loveckým psem? Možná nepotratí. Termín pořádání individuálně společných lovů byl dáván zaměstnancům ÚP formou SMS. O pořádání individuálních společných lovů vědělo vedení Správy NP Šumava, konkrétně náměstek péče o lesní ekosystémy.

V případě, že společné lovy byly pořádány v místech s výskytem tetřeva hlušce, rysa ostrovida a vlka obecného, což je podstatná část NP Šumava, čelí tak Správa NP podezření z porušení zákona o ochraně přírody, ale také z porušení ministerské instrukce. Zda tomu tak je, zřejmě prošetří Česká inspekce životního prostředí.

Nejsmutnější je, že to není pochybení jednotlivce, nebo jednotlivců. Toto se děje s plným vědomím a podporou části vedení Správy NP Šumava. Co se děje na „jednom“ ÚP, věděl náměstek pro péči o lesní ekosystémy, náměstek ochrany přírody i ředitel Správy NP a CHKO Šumava. Vše podporovali motivačními odměnami, až se z toho stal zbytečně krvavý byznys pro několik málo zaměstnanců.

Nedivím se, že si mezi lesníky vysloužili přezdívku doktoři smrti. A pan ministr Brabec, jehož nepěkná přezdívka „Mengele“, je značně rozšířená v centrální části Šumavy, zejména v oblasti Kvildska a Modravska, si jí možná neoprávněně vysloužil za celkový přístup k jelenům na Šumavě. Možná právě on by mohl vyzvat Vládu k tomu, aby vyhláška č. 323/2019 Sb. o dobách lovu zvěře byla upravena tak, aby respektovala průběh reprodukčního procesu samic spárkaté zvěře ve věku 21, 22, 23 měsíců, který je úplně totožný s reprodukčním procesem samic staršího věku. Ty však mají svou dobu hájení.

Pro zajímavost uvedu další nedodržování Ministerské směrnice č.5/2011

Podle ní má Správa NP jako orgán státní správy myslivosti každoročně organizovat za účelem zhodnocení kvality a kontroly ulovené zvěře, nejpozději do konce května, chovatelskou přehlídku trofejí z území NP (příp. z oblasti chovu zvěře), spojenou s možnou širší prezentací péče o faunu na tomto území; za tímto účelem ustanovuje hodnotitelskou komisi.

Od roku 2018 již přehlídky trofejí správa NP Šumava nepořádá. Důvod je jen jediný, aby veřejnost neviděla, jací jeleni se v NP Šumava loví. Přitom ostatní NP v České republice přehlídky trofejí pořádají, nebo spolupořádají s obcemi s rozšířenou působností.

Správa NP Šumava je institucí, která po veřejnosti požaduje dodržování zákona o ochraně přírody a návštěvního řádu. V případě porušení (parkování v zákazu vjezdu, neoprávněný vstup do I. zóny a atd.) jste pokutováni nebo je s vámi vedeno správní řízení. Sama Správa NP Šumava však balancuje na hraně zákona o ochraně přírody a o tom, že nedodržuje instrukci nadřízeného orgánu Ministerstva životního prostředí, není pochyb.

Ing. Daniel Černý – odborný lesní hospodář